Keg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řez keg sudem
Keg sud
Keg sudy na paletě
Linka na mytí keg sudů

Keg je vratný sud, který je speciálně vyvinutý pro průmyslové plnění a sterilní skladování nápojů. Poprvé byl tento systém zaveden v roce 1964 ve Velké Británii. Sudy keg se postupně široce prosadily v gastronomii. Také pro domácí použití jsou dostupné výčepní přístroje vhodné pro tyto sudy. Obvyklé velikosti keg sudů jsou 15, 30 a 50 litrů.

Konstrukce a fungování[editovat | editovat zdroj]

Keg sud je válcová nádoba z nerezové oceli. Horní i dolní dno je klenuté a sud je dole i nahoře opatřen lemem s prolisy umožňujícím stohování sudů. Moderní sudy jsou často opláštěné izolačním materiálem. To zaručuje delší zachování vychlazeného obsahu, ale vyžaduje i delší dobu k vychlazení. Uprostřed horního dna je ventil. Na ten se nasazuje odpovídající výčepní armatura (narážecí hlava, naražeč), která přivádí hnací plyn (CO2 nebo dusík či směs obou plynů; případně vzduch) z externího zásobníku (v případě vzduchu z okolního prostředí). Hnací plyn vytlačuje obsah sudu do výčepního zařízení. Výčepní armatura uzavírá keg sud natolik těsně, že při správném stavu hadic a výčepní stolice (pípy) zůstává nápoj po celou cestu až do sklenice sterilní. Hnací plyn vytváří v keg sudu přetlak, který jeho obsah při otevření výčepního kohoutu vytlačuje ze sudu. Po odstranění výčepní armatury uzavírá ventil sud vzduchotěsně, tím umožňuje skladování obsahu a brání jeho zvětrávání. Pokud je na tlakování použit vzduch, je třeba pivo urychleně zkonzumovat, jinak se do několika dní zkazí.

Narážecí hlavy[editovat | editovat zdroj]

V Česku je možné setkat se s třemi základními druhy narážecích hlav, jednotlivé typy mezi sebou nelze zaměnit:[1][2]

  • bajonet (S systém, korb) – na ventil se našroubuje, tento typ je nejčastější
  • plochá (A systém, žehlička, flach) – na ventil se nasazuje ze strany
  • kombi (M systém, eurokombi) – nasune se a pootočí. Navzdory názvu se nejedná o univerzální narážecí hlavu, lze ji použít pouze na příslušné sudy piva. Jedná se o nejméně běžný typ.

Všechny typy narážecích hlav mají dvě trubková vedení. Jedním se odvádí nápoj při čepování a čisticí roztok při sanitaci u výrobce. Druhým vedením se při čepování přivádí hnací plyn a při sanitaci čisticí roztok.

Čištění a plnění sudů[editovat | editovat zdroj]

Mytí a plnění sudů probíhá u výrobce nápoje automatizovaně. Nejdříve se přetlakem vzduchu odstraní případné zbytky obsahu. Následuje omytí vnějšího povrchu sudu a napuštění horkého louhu. Po časové prodlevě nutné k působení louhu se louh vypustí a sud nasadí ventilem dolů na mycí hlavici. Postupně se vystřikuje vnitřek sudu horkou vodou, mycím prostředkem, desinfekcí. Mytí je ukončeno propláchnutím čistou pitnou vodou a vyprázdněním přetlakem sterilního CO2. Následně je sud přemístěn na plnící ventil, dotlakován na potřebný přetlak plynu a naplněn nápojem. Nápoje se plní do natlakovaného sudu, aby se zabránilo napěnění nápoje. Po naplnění se na ventil nasadí plastová krytka s údaji o obsahu v sudu. S naplněnými sudy se dále manipuluje převážně na paletách pomocí vysokozdvižných vozíků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]