Když jsem naposledy viděl Paříž
| Když jsem naposledy viděl Paříž | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Původní název | The Last Time I Saw Paris |
| Země původu | |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 116 min |
| Žánry | romantický film filmové drama filmová komedie |
| Scénář | Julius J. Epstein Philip G. Epstein Richard Brooks |
| Režie | Richard Brooks |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Elizabeth Taylorová Van Johnson Walter Pidgeon Donna Reedová Eva Gabor |
| Produkce | Jack Cummings |
| Hudba | Conrad Salinger |
| Kamera | Joseph Ruttenberg |
| Kostýmy | Helen Rose |
| Střih | John Dunning |
| Architekt | Cedric Gibbons |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1954 |
| Produkční společnost | Metro-Goldwyn-Mayer |
| Když jsem naposledy viděl Paříž na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Když jsem naposledy viděl Paříž (v anglickém originále The Last Time I Saw Paris) je americký romantický film z roku 1954, který režíroval Richard Brooks podle povídky Babylon Revisited Francise Scotta Fitzgeralda. Snímek měl světovou premiéru 18. listopadu 1954.[1]
Děj
[editovat | editovat zdroj]Americký novinář Charles Wills se během oslav konce druhé světové války v Paříži setkává s mladou Marion a je pozván na soukromý večírek. Tam se seznámí s její sestrou Helen a ukáže se, že ti dva se už potkali ve městě, kde se v euforii políbili. Marion, kterou Charles viditelně přitahuje, na svou sestru žárlí, zvlášť když si Charlese okamžitě omotá kolem prstu.
Charles a Helen se krátce poté vezmou a žijí v domě Helenina otce. Marion se naopak po své svatbě nastěhuje k manželovi. Rodina trpí neustále nedostatkem financí, otec nemá pravidelný příjem a místo toho hraje různé hazardní hry. Charles musí živit rodinu jako reportér novin Stars and Stripes. Helen si užívá života, chodí na večírky a svou přitažlivostí okouzluje nejednoho muže. Díky tomu dostává stále různé dárky v podobě jídla, kterého je v poválečné době stále nedostatek.
Náhlý zisk z texaských ropných polí koupených před lety zažene všechny finanční starosti rodiny. I po narození dcery Vicky pokračuje Helen ve svém osobitém společenském životě, zatímco Charles se snaží dělat kariéru jako reportér a spisovatel. Ale při povýšení byl přeskočen a také jeho rukopis byl odmítnut vydavateli. To doléhá na jejich soužití, stejně jako Charlesova touha přestěhovat se do Spojených států a vést usedlý život se neslučuje s životním stylem jeho ženy.
Charles stále více propadá alkoholu. Jednoho večera, když jeho žena stojí přede dveřmi v prudkém dešti, leží opilý v obývacím pokoji a neslyší její klepání. Následkem toho Helen vážně onemocní. Oba manželé se smíří a oba si uvědomí, že jejich životy nejsou tak bezstarostné jako krátce po válce. Nakonec Helen umírá a Charles provinile opustí město, zatímco jejich dceru vychovává Marion.
Po letech se vrací a vzpomíná na dobu v Paříži. Uvědomí si, že odloučením od dcery je ještě osamělejší a chce ji vzít do s sebou Ameriky. Marion to zpočátku odmítá, i po všech těch letech, kdy si Charles vybral Helen, je stále zraněná. Nakonec ale nechá dívku jít s ním.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Elizabeth Taylorová | Helen Ellswirth/Wills |
| Van Johnson | Charles Wills |
| Walter Pidgeon | James Ellswirth |
| Donna Reedová | Marion Ellswirth/Matine |
| Roger Moore | Paul Lane |
| Kurt Kasznar | Maurice |
| Eva Gabor | Lorraine Quarl |
| George Dolenz | Claude Matine |
| Sandy Descher | Vicky Wills |
| Celia Lovsky | Mama Janette |
| Peter Leeds | Barney |
| John Doucette | Campbell |
| Odette Myrtil | zpěvačka |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Damals in Paris (Film) na francouzské Wikipedii.
- ↑ The Last Time I Saw Paris (1954): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Když jsem naposledy viděl Paříž na Wikimedia Commons