Kataplexie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kataplexie, z řeckého κατά (kata, dolů) a πλῆξις (plēxis, záchvat),[1] je náhlá ztráta svalového tonu po emoci.[2] Nejedná se o vážný stav, ale díky rozvinutí svalové slabosti vede často k pádu osoby. Při tomto stavu nedochází ke ztrátě vědomí. Může se vyskytovat i samostatně, to však bývá velmi vzácné.[3] Nejčastěji se jedná o jeden z příznaků narkolepsie.[4]

Příčinou tohoto „chorobného stavu strnulosti“[5] bývá narušení funkce některých neurotransmiterů, což jsou zpravidla nízkomolekulární chemické látky, které přirozeným způsobem vznikají v nervové soustavě živočichů a slouží v ní k přenášení vzruchů. Kataplektický záchvat může nastat bez jasné spouštěcí příčiny, může však být vyvolán změnami emocí, jako jsou smích či strach.[3] Kataplexie byla vzácně pozorována rovněž u roztroušené sklerózy, dále po úrazech hlavy, po zánětech mozku a po cévních mozkových příhodách (mrtvicích).

Projevy[editovat | editovat zdroj]

Kataplektický záchvat přichází náhle a projevuje se nekontrolovatelnou svalovou slabostí. Mohou jím být postiženy různé svalové skupiny. Poměrně často jde o svaly obličeje, krku a dolních končetin.[3] Slabost dolních končetin může způsobit pád na zem.[6] Vědomí bývá obvykle plně zachováno, řeč může být vzhledem ke slabosti svalstva setřelá a postižený může trpět diplopií neboli dvojitým viděním.[3] Záchvat trvá obvykle krátce, obvykle jen pár vteřin, nanejvýš několik minut.

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika vychází z neurologického vyšetření přítomnosti příznaků. Obvykle se jedná o vyšetření na elektroencefalografu (EEG) a vyšetření mozku některou ze zobrazovacích metod, jako je počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MR). Vždy je vhodné pátrat po dalších příznacích narkolepsie.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Kataplexie se léčí pomocí léků. Jsou to například sloučeniny ze skupiny antidepresiv, z nichž řada má uspokojivý účinek.[3] Pro většinu postižených to však znamená jejich celoživotní užívání.[7] Léčba je však ve většině případů symptomatická a neovlivňuje neurony, jež produkují orexin.[8]

Jelikož neexistuje behaviorální terapie, lidé s kataplexií se často snaží vyhýbat situacím, o nichž vědí, že mohou vyvolat silné emoce, které spouštějí kataplektický záchvat.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. READING, Paul. Cataplexy. Practical Neurology. 2019, s. 21–27. DOI 10.1136/practneurol-2018-002001. PMID 30355740. (anglicky) 
  2. kataplexie | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e MUDr. Jiří Štefánek Studium 1. LF UK
  4. LACHMANOVÁ, Hana. Rehabilitace.info [online]. 2017-03-25 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  5. Vokurka, Martin, Hugo, Jan. Praktický slovník medicíny. 5. vyd. Praha: Maxdorf, 1998. 490 s. ISBN 80-85800-81-0
  6. BOURGOIN, Jean-Maxime. Il s'endort au volant de sa voiture. www.journaldemontreal.com. Sun Media. Dostupné online [cit. 11 May 2015]. (French) 
  7. ELPHICK, Heather; STANIFORTH, Teya; BLACKWELL, Jane; ET, al. Narcolepsy and cataplexy – a practical approach to diagnosis and managing the impact of this chronic condition on children and their families. Paediatrics and Child Health. 2017, s. 343–347. Dostupné online. ISSN 17517222. DOI 10.1016/j.paed.2017.02.007. (anglicky) 
  8. MIGNOT, Emmanuel; NISHINO, Seiji. Emerging Therapies in Narcolepsy-Cataplexy. Sleep. 2005, s. 754–763. DOI 10.1093/sleep/28.6.754. PMID 16477963. (anglicky) 
  9. CARLSON, Neil R. Physiology of Behavior. Boston, MA: Pearson Education, Inc., 2012. ISBN 978-0-205-66627-0. (anglicky)