Katův dům (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Katův dům
Kadaň, katovna.JPG
Účel stavby

fortifikační prvek, obytný dům, obchod s čajem a kořením

Základní informace
Výstavba15. století
Stavebníkkrálovské město Kadaň
Další majiteléHans Klautsch, Ignác Kayl, Thekla Kässová, rodina Habelových
Současný majitelrodina Frajtových
Poloha
AdresaKadaň, ČeskoČesko Česko
UliceKatova ulička
Souřadnice
Další informace
Kód památky68493/5-1674 (PkMISSezObrWD) (součást památky Katova ulička)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katův dům (čp. 190) se nachází na hradebním parkánu městského opevnění v Kadani. Vznikl přestavbou původní polygonální obranné bašty z 15. století. Nalezneme jej na tzv. Katově plácku na adrese Katova ulička 190. Koncem 18. století jej obýval poslední kadaňský kat Ignác Kayl.

Dějiny domu a jeho majitelé[editovat | editovat zdroj]

Nynější Katův dům čp. 190 vznikl přestavbou původní polygonální hradební bašty. Ta byla zbudována jako součást třetího obranného pásu hradeb, který vznikl během modernizace kadaňského městského opevnění v 15. století. Už roku 1475 je tato bašta zmiňována v městských písemnostech jako obydlí jakéhosi městského služebníka. Roku 1493 prodalo město tuto obecní baštu pod fortnou na příkopě měšťanu Hansi Klautschovi. Jak se město rozrůstalo, začala v té době na místě původního hradebního příkopu vznikat nová zástavba. Vznikla ulice Na Příkopě a část opevnění, kde se nacházel Katův dům, tak byla záhy obklopena novými domy měšťanů a řemeslníků. Několik nových budov pak vzniklo v blízkém sousedství Katova domu také koncem 18. století. Na rozhraní Starého Města a Špitálského předměstí se tak utvořila nevelká ulička, které se až do poloviny 20. století přezdívalo Nový svět. Tuto uličku totiž obývalo svérázné společenství předměstských řemeslníků proslulých svými žerty a bujarým životem.

Ačkoli Katův dům nejspíše nikdy nesloužil jako obydlí pro osoby, které vykonávaly funkci městského kata, zřejmě v něm koncem 18. století žil Ignác Kayl, muž, který předtím jako poslední vykonával pro město Kadaň katovské řemeslo.

K roku 1874 Katův dům obývala Thekla Kässová, snad Ignácova vzdálená příbuzná. V roce 1894 je dům uváděn jako vlastnictví nezletilých sourozenců Theresie a Josefa Habelových, roku 1905 Wenzela Habela a roku 1916 Franzisky Habelové. Po roce 1927 je v úřední dokumentaci dům uváděn jako majetek města Kadaně. V 90. letech 20. století dům od města odkoupila rodina Frajtových a provozuje zde obchod s čajem a kořením.

Katův dům tvoří spolu s Katovou uličkou a Katovým pláckem unikátní architektonicko-urbanistický celek, který se do současné podoby formoval již od první poloviny 14. století.

Socha Ukřižovaného Krista[editovat | editovat zdroj]

Na fasádě Katova domu je umístěna pískovcová socha Ukřižovaného Krista. Skulptura vznikla roku 2000 během sochařského sympozia, které proběhlo v zahradách františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani. Autorem díla nazvaného Torzo je sochař Bořivoj Vítkovič.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dům čp. 190, Katův dům, obýval koncem 18. století poslední provozovatel řemesla katovského ve městě Kadani, Ignác Kayl. Přestože je postava posledního kadaňského kata skutečná, v lidovém vypravování se stal Ignác výraznou osobností místního folkloru. Proslul mezi obyvateli města jako ranhojič a lidový léčitel. Zdraví navracel jak lidem, tak i zvířatům. Pod hradbou u Katova domku měl zřízenou malou zahrádku, ve které pěstoval všelijaké bylinky a koření. Znával prý nespočet prastarých příběhů, pověstí, říkadel a písní a lidé se za ním často zastavovali na kus řeči. Velké oblibě se měl těšit také u dětí ze sousedství, které jej pravidelně navštěvovaly a poslouchaly jeho vypravování. Podle pověsti jeho duch ochraňuje v okolí Katovy uličky noční chodce a straší ty, kdo by měli nečestné úmysly.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňská domovní znamení. Kadaň: Město Kadaň, 2019. 
  • HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]