Karel Pecánek
| Ing. Karel Pecánek | |
|---|---|
| Narození | 9. července 1886 |
| Úmrtí | 25. června 1944 (ve věku 57 let) Praha |
| Povolání | architekt a památkář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Pecánek (9. července 1886 Královské Vinohrady – 25. června 1944 Praha) byl architekt, památkář, pedagog, vrchní rada osvětové služby a asistent na vysoké škole technické
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině malostranského truhláře, který provozoval svůj podnik pod jedním z oblouků Karlova mostu na pražské Kampě. V letech 1904–1909 vystudoval Fakultu pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Praze. Po soukromé praxi (roku 1909 například projektoval budovu gymnázia U Libeňského zámku v Praze) působil jako asistent na vysoké škole technické (dnes ČVUT) a jako učitel na české průmyslové škole v Brně. Během první světové války sloužil na srbské frontě. Od roku 1919 pracoval jako úředník Památkového úřadu pro Čechy v Praze a zastával funkci vrchního rady osvětové služby. Věnoval se širokému portfoliu památek od mistrovských děl v Praze až k lidovým řemeslným pracím na vesnici. Jeho texty a stavební projekty převážně novoklasicistního charakteru byly publikovány v časopisech Stavitel, Styl a Architekt.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Příklady památkové péče[editovat | editovat zdroj]
Úprava domu U zlatého stromu v Dlouhé třídě a úprava průčelí domů v Nerudově ulici v Praze. Spolupráce na úpravách v Černínském paláci a v klášteře blahoslavené Anežky, úprava starého děkanství, radnice a kaple Andělů strážných v Sušici, střelnice v Lounech a hradu i barokního zámku ve Velharticích.
Soukromá umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]
Podle jeho návrhu byla postavena budova gymnázia U Libeňského zámku v Praze. (1909) Další Pecháčkovy projekty zahrnují moderní trakt ministerstva financí v bývalém klášteře bosých karmelitánek na Malé Straně, Letenská 13, Praha – Malá Strana (1924–1930), přístavbu Španělské synagogy v Dušní ulici (1935), dům u Karabinských na Tržišti (1931–1932), domy v Nerudově a Lužické ulici v Praze, rodinný dům U Páté baterie 13, Praha-Střešovice (1931), obnova zvonice kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích (1930), obytné domy v Lounech a v Budějovicích, domy - např. U dvou zlatých klíčů, náměstí Republiky 28/202 (1930–1932) a brána františkánského kláštera v Plzni, kaplí Andělů strážných inspirovaná vila MUDr. Skaly, ul. TGM 140/II (1939 - 1940), či Okresní záložna hospodářská, Náměstí Svobody 23/2, (1936) v Sušici, budova poštovního úřadu v Humpolci (1937). Jeho soukromá umělecká činnost nebyla rozsáhlá, protože byla omezena předpisy o mimoúřední činnosti památkového úředníka. Nejdůležitější soutěžní prací je projekt přestavby Staroměstské radnice v Praze (1938) a vyslanectví v Bělehradě.
Další projekty zahrnují nerealizovaný návrh Živnostensko-řemeslnické besedy v Pardubicích (1912), spolupráce na návrhu nového operního divadla v Praze (1922), či na návrhu regulace Malé Strany a novostavby Státní galerie (1923).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Umění: sborník pro českou výtvarnou práci. Praha: Jan Štenc, 09.1944, 16(3-4), s. 153. Dostupné online
- Karel Pecánek | Architekti | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- Lukeš Zdeněk: Vdechnutí nového života. Po návratu ze srbské fronty se architekt Pecánek soustředil na opravy historických budov | Orientace. Lidovky.cz [online]. 2023-06-16 [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- Rodinný dům Jakuba a Věry Skálových, Plzeňský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz online. [cit. 2024-02-18]. archiv
- Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- JÍRA, Jiří. Pošta slaví 80 let, bez stěhování. Pelhřimovský deník. 2017-03-15. Dostupné online [cit. 2024-02-18].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Pecánek na Wikimedia Commons
