Kantorská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kantorská dráha je dnes již neexistující úzkokolejka vedoucí za druhé světové války z obce Mříč na místo zvané Perk.

Podnětem k vytvoření této trati byl výskyt kovů, za války přímo nedostatkového zboží, za obcí Chlumeček. Slovo Perk je zkomolenina německého slova Berg (kopec). Dráha se nazývala „Kantorská“, neboť ji budovali učitelé převážně z Písku a Strakonic, kteří byli zajati Němci. Začínala u dnešního vlakového nádraží ve Mříči, kde probíhala překládka vytěženého materiálu, neboť kolejnice měly jiný rozchod.

Pozůstatky[editovat | editovat zdroj]

Kantorskou dráhu připomíná pouze několik objektů, poněvadž po skončení války byly koleje sneseny a odvezeny. První objekt se nachází na kraji Mříče, u křižovatky vedoucí do Křemže a na Holubov. Zde je násep, na kterém byly položeny koleje. Je zarostlý vysokou trávou a menšími i většími křovinami. Druhý objekt se nachází u křemžského hřbitova a zde jsou zbytky podezdívky depa, jenž zde během činnosti úzkokolejky stálo.

Následující objekt vůbec nepřipomíná, že by tudy někdy jezdil malý vlak a je to zpevněný břeh Chmelenského potoka. Ten leží nedaleko Račího údolí, lidově přezdívaném „Račák“. Další stavbou je částečně dochovaný kamenný mostní pilíř, jenž nesl pravděpodobně dřevěnou mostní konstrukci. Tento pozůstatek stojí v rokli pod silnicí vedoucí z Chlumečka do Brloha. Poslední objekt se nachází na druhé straně silnice, pod kterou se vypíná i zbytek mostního pilíře. Jsou to vyhloubená koryta, kudy vedly koleje a rokle, místo, kde kopali čeští zajatci pod dohledem německé armády horninu, ze které se získával v malém množství např. nikl. Lze zde nalézt do červena zbarvené horniny, půda zde má okrovou až červenou barvu. I tato rokle je zarostlá poměrně starými duby, jasany atd.