Přeskočit na obsah

Kan-č'

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kan-č', šedesátkový cyklus nebo také systém kmenů a větví (čínsky: 干支; pchin-jin: gānzhī), sloužil k počítání času v Číně, na Tchaj-wanu, v Japonsku, Koreji a Vietnamu. Nejstarší podoba tohoto systému je zachycena na věštebných kostech a želvích krunýřích z období Šang. Je tvořen celkem 60 kombinacemi 10 nebeských kmenů (čínsky: 天干; pchin-jin: tiāngān) a 12 pozemských větví (čínsky: 地支; pchin-jin: dìzhī). Dnes je používán jen šedesátiletý cyklus, který byl zaveden za dynastie Chan, dříve se pomocí šedesátkové soustavy počítaly i měsíce, dny a hodiny.[1]

Obraz "převráceného stromu", jehož větve se vzpínají směrem k zemi, není jen čínskou záležitostí. Tento koncept najdeme např. v indické filozofii, a to od védského období.[2]

12 větví je obvykle asociováno s posloupností 12 zvířat čínského zvěrokruhu, zatímco 10 kmenů s učením o pěti prvcích, z nichž každý se vyskytuje dvakrát, v souvislosti s principy jin a jang. Číslo 10 zároveň odkazuje na starší čínský týden o 10 dnech (čínsky: 旬; pchin-jin: xún). Týden o 7 dnech pravděpodobně nebyl zaveden dříve než za dynastie Sung. [1]

Obdoba pro jiné časové úseky

[editovat | editovat zdroj]

Čtyři pilíře osudu

[editovat | editovat zdroj]

Názvy jednotlivých roků šedesátiletého cyklu jsou tvořeny vždy jedním znakem pro kmeny a jedním znakem pro větve: tak např. první rok nového cyklu je 甲子 (pchin-jin: jiǎzǐ). Stejnou metodou lze označit cykly 60 měsíců, 60 dní a 60 dvojhodin a těchto osm znaků (čínsky: 八字; pchin-jin: bāzì) zachycuje datum narození a určuje dle čínské astrologie životní cestu člověka.[2]

10 nebeských kmenů

[editovat | editovat zdroj]
Kmeny čínsky pchin-jin element
1 jiǎ dřevo
2
3 bǐng oheň
4 dīng
5 země
6
7 gēng kov
8 xīn
9 rén voda
10 guǐ

12 pozemských větví

[editovat | editovat zdroj]
Větve čínsky pchin-jin zvíře
1 krysa
2 chǒu buvol
3 yín tygr
4 mǎo zajíc
5 chén drak
6 had
7 kůň
8 wèi koza
9 shēn opice
10 yǒu kohout
11 pes
12 hài prase
  1. a b ASLAKSEN, Helmer. The Mathematics of the Chinese Calendar. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. (anglicky) 
  2. a b MARTZLOFF, Jean-Claude. Astronomy and Calendars – The Other Chinese Mathematics: 104 BC - AD 1644. [s.l.]: Springer 485 s. Dostupné online. ISBN 978-3-662-49718-0. (anglicky) Google-Books-ID: SYj2DAAAQBAJ.