Pět prvků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pět živlů (prvků)

Učení o pěti prvcích (čínsky v českém přepisu wu-sing, pchin-jinem Wǔ Xíng, znaky 五行) či pěti elementech, přesněji pěti živlech, je jedním ze základů nejen tradiční čínské medicíny, ale i jiných tradičních čínských disciplín, jako je feng-šuej, hudba, astrologie, vojenská strategie a bojová umění.

Pěti prvky jsou:[1]

  • – strom (mu)
  • – oheň (chuo)
  • – zem (tchu)
  • – kov (ťin)
  • – voda (šuej)

Pět čínských živlů (prvků) působí ve dvou protichůdných směrech podle pravidla jin a jang, temna a světla, cyklu ničení a obrody.

  • V cyklu ničení voda hasí oheň, oheň taví kov (zlato), zlato ničí dřevo (les), dřevo prorůstá zemi, zem zasypává vodu.
  • V cyklu obrozování se z vody rodí les, z dřeva oheň, z ohně popel – zem, ze země se dobývá zlato, zlato se mění v tok (tekutinu).

Oba cykly regulují přírodu a jsou zdrojem její proměnlivosti.

Číňané považovali počet, číslo pět za ideální. Odpovídalo jí 5 světových stran, 5 ročních období, 5 planet, patero obilí, 5 druhů živých bytostí (živočichů), 5 tělesných orgánů, 5 barev, 5 chutí, 5 zvuků hudby, 5 ctností, 5 rysů charakteru, pět knih konfuciánství a několik set dalších sad. Veškeré činnosti se musely konat v souladu s harmonií wu-sing. Proto se např. oficiální oblečení měnilo v závislosti na ročních obdobích a provinilci byli popravovaní v době symbolické smrti podzimu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ando, Vladimír: Klasická čínská medicína, základy teorie. Nakladatelství Svítání. ISBN 80-86198-33-2