Kabeirové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římská mince s podobiznou Kabeira ražená v Tesalonice

Kabeirové (řecky Κάβειροι, Kabeiroi) jsou záhadná řecká podzemní božstva pravděpodobně foinického nebo egyptského původu (jejich název může mít spojitost se semitským náboženstvím). Společně s matkou-bohyní byli uctíváni již v raných dobách řecké kultury. Podle pozdějsi tradice považováni jako synové boha Héfaista z Kabeirou, dcerou mořskěho boha Prótea. Sami byli uctívaní jako mořské božestvá a byli dobrotliví k plavcům. Jsou spojováni také s ohněm a metalurgií. Aischylos podle nich pojmenoval jednu ze svých her, která se dodnes nedochovala, a Kabeirové jsou v ní popisováni jako velcí pijáci vína.

Jejich kult se na pevninském Řecku objevuje v Thébách (v době před šestým stoletím před n. l.), dále v Thrákii (Seuthopolis) a v Malé Asii. Velkými centry jejich kultu byly ale především severoegejské ostrovy Samothraké, Lesbos a Lémnos. Na Samothráce byli uctíváni Axiokersos a Kadmilos; tam vznikly mystérie, jimž růžni vladcy přali, takže sbor zesvečených byl velmi početný. Již nosili purpurovou stužku ochraňovájici zvláště před nebezpečím při plavbě.

V Athénách se objevují v pátém století a poprvé se o nich zmiňuje ve svých Dějinách (II 51.1) historik Hérodotos. Později jejich kult se sbližil s kultem bohyně Démétry, a proto byli ctěny i Kabeirové ženy (vytvořeny byli také sbory kabeirských nymf).

Velkého rozšíření dosáhl jejich kult po období vlády Alexandra Velikého na konci 4. století před n. l., přesto o něm víme jen málo. V pozdější době byl přejat i Římany a rozšiřen i v celé řiše řimské.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury. Praha: nakl. Svoboda, 1974. S. 302.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]