Junkční rytmus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Junkční rytmus je srdeční rytmus, u něhož udavatelem kroku (pacemakerem) je oblast atrioventrikulární junkce - tedy AV uzel a Hisův svazek.

Fyziologie[editovat | editovat zdroj]

V AV junkci, podobně jako v jiných částech převodního systému srdečního, se nachází buňky schopné spontánní depolarizace, tedy samovolné pomalé změny membránového potenciálu, u nichž po dosažení jistého prahového napětí dochází ke vzniku akčního potenciálu a vzniku srdečního vzruchu, který se odtud šíří do celého srdce. V oblasti AV uzlu probíhá za normálních podmínek spontánní depolarizace pomaleji než v sinoatriálním uzlu, který je normálním zdrojem srdečních impulzů (sinusového rytmu). Aktivita v AV junkci je tak potlačena (resp. je jí vnucena frekvence z vyššího zdroje) a běžně se neuplatní. AV junkce se může stát zdrojem srdečního rytmu:

1. pokud je tvorba vzruchů v oblasti SA uzlu (resp. srdečních předsíní) porušena nebo je porušen převod vzruchu ze síní v horní části AV junkce - pak je oblast AV junkce zdrojem tzv. náhradního junkčního rytmu, který zabezpečí stimulaci srdečních komor obvykle s frekvencí mezi 40 a 60 stahy za minutu (tedy pomaleji než ze normálních podmínek).

2. pokud je spontánní depolarizace a tedy tvorba vzruchů v AV junkci urychlena a přesáhne rychlost tvorby vzruchů v SA uzlu. AV uzel může být zdrojem junkční tachykardie.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Dělení podle frekvence[editovat | editovat zdroj]

  • náhradní - pasivní junkční rytmus
  • aktivní junkční rytmus - urychlený, dosahuje frekvence nad 60/minutu

Dělení podle místa vzniku[editovat | editovat zdroj]

  • horní junkční rytmus - tzv. rytmus koronárního sinu - vzniká v místě vodivé dráhy spojující SA a AV uzel v blízkosti vyústění koronárních žil do pravé síně. Na elektrokardiogramu (EKG) nalézáme vlny P (odpovídají aktivitě předsíní) negativní ve svodech II, III, aVF, ev. V5-6
  • střední junkční rytmus - na EKG křivce je vlna P skryta v QRS komplexu (odpovídá aktivitě komor), na rozdíl od fibrilace síní je ale srdeční rytmus pravidelný
  • dolní junkční rytmus - popisovaný některými autory, vychází z oblasti pod rozdělením Hisova svazku a odpovídá vlastně již komorovému rytmu

Klinické projevy[editovat | editovat zdroj]

Závisí na frekvenci junkčního rytmu a ev. doprovodném stavu, který poruchu vyvolává. Mnoho pacientů poruchu rytmu vůbec nevnímá, při pomalejší frekvenci srdeční se může objevit celková slabost, závratě, nevýkonnost, špatná tolerance námahy a někdy v úvodu poruchy (po "vysazení" sinusového rytmu) nastat krátkodobá porucha vědomí (synkopa). Při junkční tachykardii pacient může pociťovat bušení srdce - palpitace.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

U náhradního junkčního rytmu spočívá zejména ve snaze došetřit a odstranit poruchu tvorby vzruchu v SA uzlu. Pokud u nemocného přetrvává junkční rytmus s uspokojivou frekvencí a nečiní mu potíže, nevyžaduje obvykle další zásahy. Při pomalé srdeční frekvenci u jinak neovlivnitelné poruchy může být nutna implantace kardiostimulátoru.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.