Josep Sunyol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josep Sunyol
Rodné jméno José Suñol Garriga
Narození 21. července 1898
Barcelona
Úmrtí 6. srpna 1936 (ve věku 38 let)
Sierra de Guadarrama
Národnost Katalánská, Španělská
Povolání Politik, Právník, Novinář
Znám jako Prezident FC Barcelona
Předchůdce Esteve Sala
Následovník Joan Soler
Politická strana Esquerra Republicana de Catalunya
Představenstva FC Barcelona
Děti Josep Ildefons Suñol Soler
Funkce předseda (FC Barcelona; 1935–1936)
předseda (Catalan Football Federation)
Member of the Cortes republicanas
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josep Sunyol i Garriga (21. července 1898, Barcelona6. srpna 1936, Sierra de Guadarrama) byl politik, právník a novinář. Pocházel z rodiny, v jejíž minulosti byla politika zakodována, takže nebylo překvapivé, že se přidal, za dob Primo de Rivierova diktátorství k levicovému hnutí  Acció Catalana.

Působení ve fotbale[editovat | editovat zdroj]

Roku 1928 se dostává do předsednictva klubu FC Barcelona, i přes to, že prezident Arcadi Balaguer byl zapřísáhlý monarchista. O rok později se dokonce stává prezidentem katalánské fotbalové federace. Tato doba byla pro Barcelonu hodně těžká, nejen kvůli finančním problémům, ale i kvůli tomu, že Joan Gamper (zakladatel FC Barcelony) spáchal v roce 1930 sebevraždu. V roce 1934 mu bylo nabídnuto místo prezidenta FC Barcelony, ale to odmítl a místo sebe tam nasměroval Esteva Salu. Ten však po roce působení odstoupil kvůli zdravotním problémům a tentokrát v roce 1935 Sunyol místo prezidenta přijímá. Roku 1934 spolu s Estevem Salem prosadil do předsednictva Barcelony ženu, což bylo poprvé ve španělském fotbale. Onou ženou byla Ana María Martínez Sagi.

Politická a novinářská činost[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1930 založil deník La Rambla, který je pojmenován podle ulice ve Baceloně kde měly noviny sídlo. Hlavní motto deníku, bylo sport a občanství. Což znamenalo snahu udělat sport přístupný všem skupinám obyvatelstva. Po pádu Prima de Riviery a abdikaci krále Alfonse XIII. kandidoval Sunyol za stranu  Esquerra Republicana de Catalunya do kongresu. A Esquerra Republicana de Catalunya získává 24 křesel, jedno z nich patřící Sunyolovi. Svoje křeslo později obhájil v letech 1933 a tesně před svou tragickou smrtí v roce 1936.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Sunyol byl zavražděn necelý měsíc po začátku občanské války a to při jeho návštěvě fronty. 6. srpna 1936 vezl spolu s novinářem deníku La Rambla Ventura Virgilem 50 000 pesos na zaplacení mezd republikánským vojákům. Jejich řidič si ale bohužel nevšiml, že již vyjeli z tábora republikánů a zastavil až u Frankových vojáků. Ti všechny tři na místě zastřelili, zpráva o Sunyolově smrti se do Barcelony dostala až o týden později.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Po občanské válce byl za Francova režimuposmrtně odsouzen a byla snaha ho vymazat z historie, proto i patnáctileté výročí jeho smrti prošlo bez povšimnutí. Frankově režimu se téměř povedlo Sunyolovu památku vyhladit,ale v roce 1996 byl založen spolek Els Amics de Josep Sunyol (přátelé Josepa Sunyola), který se snažil na počest šedesátého výročí Sunyolovy smrti jeho tělo exhumovat a jejich snaha byla úspěšně dovršena důstojným pohřbem. Oživení jeho památky bylo dovršeno, když Josep Maria Bartomeu vyhlásil rok 2015 Sunyolovým rokem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]