Johann Rundensteiner

Johann Rundensteiner
	rubová strana jedné z fotografií s logem Johanna Rundensteinera
Narození	1851; severní Čechy, ; Rakouské císařství
Úmrtí	19. srpna 1926 (ve věku 74–75 let); České Budějovice, ; Československo
Povolání	fotograf
Manžel(ka)	Johanna Rundensteiner r. Průšová
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Rundensteiner (1851, severní Čechy – 19. srpna 1926, České Budějovice)^[1] byl fotograf aktivně působící v Českých Budějovicích v poslední čtvrtině 19. století. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotodokumentace návštěvy Budějovic císařem Františkem Josefem I. v roce 1885 nebo také zaznamenání demolice části městských hradeb v roce 1902. Zemřel v roce 1926 ve věku 75 let.^[2]

Život

Pětadvacetiletý Johann Rundensteiner přišel do Českých Budějovic v roce 1876 z oblasti severních Čech. V květnu toho roku si v domě č. 13 v ulici Na Sadech otevřel svůj fotografický ateliér a začal nabízet zhotovování vizitek s miniaturními portréty. Tři roky po svém příchodu fotografoval slavnostní odhalení pomníku místního rodáka Vojtěcha Lanny staršího. V roce 1881 přesídlil do domu č. 23 v ulici Na Sadech, kde několik let předtím působil první českobudějovický stálý fotograf Jan Gustav Richter. Richterova proskleného ateliéru ve dvoře ale nevyužil, místo toho si zařídil místnost v přízemí domu, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení. Zde fotografoval jednotlivce, skupiny, manželské páry i samotné děti. Poměrně často fotografoval také ženy v maskách pro maškarní plesy. Většina jeho fotografií byla kabinetního formátu. V roce 1883 se Rundensteinovým narodilo jejich jediné dítě, které však na podzim toho roku předčasně zemřelo.

V roce 1885 byl pověřen oficiální fotodokumentací návštěvy rakouského císaře Františka Josefa I. v Českých Budějovicích. Za svou dobře odvedenou práci dostal dokonce písemné poděkování od samotného císaře. V roce 1901 oznámil svůj odchod do důchodu ze zdravotních důvodů a jeho fotografický podnik zanikl. Dále sám příležitostně fotografoval, zachytil například demolici části českobudějovických hradeb podél slepého ramene Malše kvůli uvolnění místa pro stavbu německého gymnázia. Na důchod si v roce 1902 manželé Rundensteinerovi koupili ve Nové ulici nový dům č. 213, kde Johann Rundensteiner bydlel až do své smrti v roce 1926.^[2]

Adjustace fotografií

Přední strany Rundensteinerových fotografií bývají signovány suchým razítkem, zadní strany mívají tištěný text, který je v většinou německý, někdy dvojjazyčný. Barevně bývají zadní strany jeho fotografií černé se zlatým tiskem nebo béžové s červeným tiskem. Také na nich jsou mnohdy vyobrazeny medaile, které získal na českobudějovických výstavách.^[3]

Galerie

Hotel U Tří kohoutů a hotel U Stříbrného zvonu, východní strana českobudějovického náměstí
Martin Josef Říha, českobudějovický biskup
Zátkovo nábřeží, Klínovitá bašta, Kruhová bašta
Českobudějovický kanovník a děkan Václav Marek

Odkazy

Reference

↑ Kniha zemřelých, Č. Budějovice (sv. Mikuláš) 1923-1931, snímek 255 [online]. SOA Třeboň [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b PLETZER, Karel. Českobudějovické ateliéry 1853-1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2001. S. 10–11.
↑ PLETZER (2001), s. 11

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Rundensteiner na Wikimedia Commons

[1] Kniha zemřelých, Č. Budějovice (sv. Mikuláš) 1923-1931, snímek 255 [online]. SOA Třeboň [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.

[Pletzer1011-2] PLETZER, Karel. Českobudějovické ateliéry 1853-1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2001. S. 10–11.

[3] PLETZER (2001), s. 11

[1]

[2]

[3]