Jeskyně Azich
| Jeskyně Azich | |
|---|---|
 | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Místo | Khojavend District |
| Zeměpisné souřadnice | 39°37′9,08″ s. š., 46°59′18,97″ v. d. |
  Jeskyně Azich | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně Azich (ázerbájdžánsky: Azıx mağarası) je systém šesti jeskyní v Ázerbájdžánu, proslulý svými antropologickými nálezy. Leží blízko obce Azich v Chodžavendském rajónu. Zde nalezené pozůstatky neandrtálců jsou staré asi 300 tisíc let. Pocházejí ze středního paleolitu.[1] Jeskyně byly objeveny až v roce 1960, výpravou Ázerbájdžánské národní akademie věd vedenou Mammadali Husejnovem. Hlavní objev, dolní čelist neandrtálské lebky ("azichantrop"), byl učiněn roku 1968 stejným týmem. Pozdější nálezy z nejhlubších vrstev byly datovány do acheuléenu (tedy 730 000-1 800 000 let staré) a velmi se podobají oldovanským. Vykopávky byly obnoveny v polovině 90. let. V roce 2002 mezinárodní výzkumný tým vedený Taniou Kingovou z Durhamské univerzity objevil četné fosilie pravěké fauny (zejm. pozůstatky medvědů z pleistocénu) a kamenné nástroje.[2] Další výzkum z roku 2009 potvrdil, že jeskyně zachovala pozůstatky prvních skupin pračlověka v Eurasii. S použitím izotopů uranu bylo stáří jeskyně a nejstarších ložisek hominidů odhadnuto na 1,19 ± 0,08 milionu let.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Azich na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FERNÁNDEZ-JALVO, Yolanda; KING, Tania; YEPISKOPOSYAN, Levon. Introduction: Azokh Cave and the Transcaucasian Corridor. Příprava vydání Yolanda Fernández-Jalvo, Tania King, Levon Yepiskoposyan, Peter Andrews. Cham: Springer International Publishing (Vertebrate Paleobiology and Paleoanthropology). Dostupné online. ISBN 978-3-319-24924-7. DOI 10.1007/978-3-319-24924-7_1. S. 1–26. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-24924-7_1.
- ↑ KING, Tania. Exploration and survey of Pleistocene Hominid sites in Armenia and Karabagh. Antiquity 295/77/2003 [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.
