Jarrad Branthwaite

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarrad Branthwaite
Celé jménoJarrad Paul Branthwaite
Datum narození27. června 2002 (21 let)
Místo narozeníCarlisle, Anglie Anglie
Výška195 cm
Klubové informace
Současný klubAnglie Everton
Číslo dresu32
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby*
2013–2019 Anglie Carlisle United
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2019–2020
2020–
2021
2022–2023		 Anglie Carlisle United
Anglie Everton
→ Anglie Blackburn Rovers
→ Nizozemsko PSV Eindhoven		 00900(0)
01800(1)
01000(0)
02700(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2021
2023–0000		 Anglie Anglie U20
Anglie Anglie U21		 00200(0)
00400(0)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 2. 11. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 2. 11. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarrad Paul Branthwaite (* 27. června 2002 Carlisle) je anglický profesionální fotbalista, který hraje na pozici středního obránce za anglický klub Everton FC a za anglický národní tým do 21 let, se kterým vyhrál mistrovství Evropy v roce 2023.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Carlisle United[editovat | editovat zdroj]

Branthwaite je odchovancem klubu Carlisle United, do jehož akademie nastoupil v roce 2013. Dne 16. března 2019 se poprvé objevil na lavičce seniorského týmu při remíze 1:1 na hřišti Forest Green Rovers v League Two.[1]

Svého debutu se dočkal 19. října 2019 ve věku 17 let, kdy odehrál celé ligové utkání proti Plymouthu (prohra 0:2).[2] Do konce podzimní části sezóny se propracoval do základní sestavy čtvrtoligového klubu a svými výkony upoutal pozornost mnoha anglických velkoklubů.[3]

Everton[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. ledna 2020 přestoupil Branthwaite, po pouhém půlroce v A-týmu Carlisle, do prvoligového Evertonu, se kterým podepsal smlouvu na dva a půl roku.[4][5] Svého debutu v anglické nejvyšší soutěži se dočkal 12. července, kdy o poločase utkání proti Wolverhamptonu Wanderers vystřídal Leightona Bainese.[6] O čtyři dny později v zápase proti Aston Ville v 16. minutě vystřídal zraněného Masona Holgatea.[7] Branthwaite nastoupil v základní sestavě Evertonu v následujících dvou ligových zápasech proti Sheffieldu United a Bournemouthu.[8]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

V podzimní části sezóny 2020/21 Branthwaite nedostal v lize příležitost, a tak požádal klub o hostování.[9] 14. ledna 2021 Branthwaite odešel na půl roku hostovat do druholigového Blackburnu Rovers.[10] V klubu zpočátku nastupoval pravidelně v základní sestavě, v dubnu si však během tréninku poranil kotník a předčasně tak pro něj sezóna skončila. Celkem odehrál za Rovers deset ligových zápasů.[11]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Ani v sezóně 2021/22 nedostal Branthwaite mnoho příležitostí v A-týmu Evertonu, nedokázal se prosadit přes velkou konkurenci v podobě Michaela Keana, Masona Holgata a Yerryho Miny.[12] 16. prosince, ve svém prvním ligovém zápase sezóny, pomohl svým prvním gólem v anglické nejvyšší soutěži k zisku bodu za remízu 1:1 proti Chelsea.[13] Celkem v sezóně odehrál 8 soutěžních utkání a v létě za herní praxí odešel na hostování.[14]

Sezóna 2022/23[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. července 2022 zamířil Branthwaite na roční hostování do nizozemského PSV Eindhoven.[15][16] 9. srpna debutoval v dresu PSV a to v zápase třetího předkola Ligy mistrů proti Monaku, když v 17. minutě prodloužení vystřídal Joeyho Veermana.[17] Během podzimní části sezóny se probojoval do základní sestavy a pomohl klubu ke konečné druhé příčce v Eredivisie a k zisku nizozemského poháru. Ve finále proti Ajaxu sice vlastní brankou nešťastně otevřel skóre, PSV však dokázalo vyrovnat a v penaltovém rozstřelu bylo úspěšnější.[18][19] Celkem v sezóně odehrál Branthwaite 37 soutěžních utkání, v nichž vstřelil 4 branky.

Sezóna 2023/24[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny 2023/24 se dokázal Branthwaite probojovat do základní sestavy Evertonu a v říjnu 2023 podepsal s klubem nový čtyřletý kontrakt.[20]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. března 2023 byl Branthwaite poprvé povolán do reprezentace Anglie do 21 let.[21]

V červnu 2023 byl nominován na závěrečný turnaj Mistrovství Evropy do 21 let.[22] Během turnaje nastoupil do jednoho utkání v základní sestavě. Anglický tým na turnaji neinkasoval žádný gól, což se mu podařilo jako prvnímu v historii turnaje. Branthwaite nenastoupil do finálového utkání proti Španělsku, které Anglie vyhrála 1:0.[23][24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Forest Green Rovers vs Carlisle United on 16 Mar 19 - Match Centre - Carlisle United. www.carlisleunited.co.uk [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Plymouth Argyle - Carlisle United, Oct 19, 2019 - League Two - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ "For a 17-year-old making his league debut, he was outstanding" - praise for Carlisle Utd defender Jarrad Branthwaite. News and Star [online]. 2019-10-21 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Talented Young Defender Signs For Everton. www.evertonfc.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ KIRKBRIDE, Phil. Everton confirm signing of Jarrad Branthwaite. Liverpool Echo [online]. 2020-01-13 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Wolverhampton přetlačil malátně působící Everton. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ HUNTER, Andy. Aston Villa survival hopes dealt blow by late goal from Everton's Theo Walcott. The Guardian. 2020-07-16. Dostupné online [cit. 2023-11-02]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ FC, Blackburn Rovers. Jarrad joins Rovers ranks!. Blackburn Rovers FC [online]. 2021-01-14 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Chelsea ztratila po remíze s Evertonem kontakt s čelem. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Branthwaite Joins PSV On Loan. www.evertonfc.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Everton defender Branthwaite joins PSV on loan. BBC Sport. Dostupné online [cit. 2023-11-02]. (anglicky) 
  17. ↑ PSV Eindhoven - AS Monaco, Aug 9, 2022 - UEFA Champions League Qualifying - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Ajax Amsterdam - PSV Eindhoven, Apr 30, 2023 - KNVB beker - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Cumbrian star Branthwaite wins cup with PSV - despite own goal in final. News and Star [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Jarrad Branthwaite - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ ASSOCIATION, The Football. England MU21s squad named. https://www.englandfootball.com [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ England MU21s squad named for EURO Finals [online]. 14 June 2023 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ HOWELL, Alex. England U21 1–0 Spain U21: England win Under-21 Euros for first time in 39 years [online]. 8 July 2023 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ ATHLETIC, The. England vs Spain live updates [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jarrad_Branthwaite&oldid=23340179“