Jansův kříž
| Jansův kříž | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1791, 1847 |
| Popis | |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | Suchý Důl |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°32′16,92″ s. š., 16°16′45,3″ v. d. |
  Jansův kříž Jansův kříž | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jansův kříž je drobná sakrální památka na území obce Suchý Důl (okres Náchod v Královéhradeckém kraji) u cesty Trhovice do obce Slavný.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na tomto místě stával v minulosti dřevěný kříž. V roce 1791 zde nechal postavit kamenný kříž sedlák Jan Jansa. Podle Soupisu sakrálních objektů v polické farnosti z roku 1837 byl pod Ukřižovaným reliéf Panny Marie s nápisem "Marya Matko bolestna oroduj za nás."[1]
V roce 1847 zhotovil dnešní kříž Filip Klemt (1783-1851), kameník a rychtář v Suchém Dole čp. 1 na objednávku Josefa Jansy, sedláka v Suchém Dole čp. 19, který byl synem sedláka Jana Jansy a jeho manželky Kateřiny.[2]
Během komunistické vlády a družstevního hospodářství byl kříž poškozen zemědělskou technikou.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Na přední straně soklu je dole zobrazen beránek Boží. Vedle něho je vpravo reliéf dvou klasů[3], podle jiného popisu dvě palmové ratolesti[4] (beránek a palmové ratolesti jsou symboly Kristova mučednictví)[5]. Vlevo dnes již málo zřetelný reliéf, který údajně zobrazuje hada který se ovíjí okolo vinné révy[3], podle jiného popisu snítka růží[4]. Nad beránkem je na soklu reliéf Panny Marie Bolestné.
Na pravém boku soklu je reliéf svatého Josefa. Pod ním jsou nápisy: "S. Jozef" a níže: "Pozorugte a wizte gestli gest bolest gako bolest má."
Na levém boku soklu je reliéf svaté Kateřiny Alexandrijské. Pod ním jsou nápisy: "S. Katarina.", pod tím text: "Ty Beránek Boží kterýž sjímá hříchy světa."
Všechny nápisy jsou provedeny novogotickou minuskulou.[3]
Na zadní straně soklu je nápis: "Nákladem Jozefa Jansy 1847."[p 1]
Pod křížem je motiv lebky na pozadí imitujícím kameny. Nad ním je vlastní krucifix.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Detail kříže. -
Dolní část soklu. -
Pravá strana soklu s reliéfem svatého Josefa. -
Levá strana soklu s reliéfem svaté Kateřiny Alexandrijské. -
Zadní strana soklu, nápis: "Nákladem Jozefa Jansy 1847."
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V literatuře uváděn letopočet 1817, který je ale chybný, viz fotografie.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Soupis sakrálních objektů polické farnosti sepsaný v roce 1837, SOA Zámrsk, f. VS Police nad Metují 1568–1948, inv. 701, kart. 42.
- ↑ KOHL, Jiří. Soukromý fond pana Jiřího Kohla, kronikáře farnosti Police nad Metují,. [s.l.]: Jiří Kohl
- ↑ a b c LANTOVÁ, Kristýna. Smírčí kříže, boží muka a jiné kamenné kříže v mikroregionu Policko. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-24]. 141 s. bakalářská. Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Věra Němečková,. s. 67. Dostupné online.
- ↑ a b KUDLÁČKOVÁ, Eva. Drobné sakrální plastiky na Policku. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-23]. 191 s. diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Bogusław Czechowicz. s. 126. Dostupné online.
- ↑ CHMELAŘ, Radek. Svátky jara - pojetí Velikonoc v České republice a ve světě. Brno, 2008 [cit. 2019-04-28]. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Radovan Rybář. s. kap. 6.1. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOHL, Jiří. Cesta ke Slavnému zvaná „Trhovice“. In: Slavný : historie a současnost. Suchý Důl: Obec Suchý Důl, 2003. ISBN 80-239-1859-1. S. 42.
- KUDLÁČKOVÁ, Eva. Drobné sakrální plastiky na Policku. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-23]. 191 s. diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Bogusław Czechowicz. s. 126. Dostupné online.
- LANTOVÁ, Kristýna. Smírčí kříže, boží muka a jiné kamenné kříže v mikroregionu Policko. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-24]. 141 s. bakalářská. Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Věra Němečková,. s. 67. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jansův kříž na Wikimedia Commons
