Janomamské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Janomamské jazyky
RozšířeníBrazílie, Venezuela (oblast Orinoka a Amazonky)
Počet mluvčíchzhruba 20 tisíc
Počet jazyků5 či 6 jazyků
Klasifikaceoficiálně izolovaná jazyková rodina
dle Josepha Greenberga a Migliazza možné spojení s Čibčskými jazyky
Dělení
Dělení

Janomamské jazyky, nebo také Janomáman, Jamomámi, Janomamana, Šamatari a Širišanské jazyky jsou jazykovou rodinou, kterou mluví přibližně 20 tisíc obyvatel Janomamského původu v horách povodí řeky Orionko na pomezí Brazílie a Venezuely. Jazyky jsou vlastní izolovanou rodinou, ale uvažuje se o příbuzenství s Karibskými a Čibčskými jazyky, díky dřívějšímu osídlení Janomanů v okolí těchto jazykových rodin.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Ferreirovo rozdělení z roku 2019[editovat | editovat zdroj]

Ferreira, Machado a Senra v roce 2019 rozdělili Janomamské jazyky do dvou skupin s celkem šesti jazykami.[1][2]

  1. Skupina Ninam-Janomam-Jaroamë

2. Skupina Sanumá

Sanumá je od skupiny Ninam-Janomam-Jaroamë lexikálně odlišná.

Jolkelskyho rozdělení z roku 2016[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní klasifikace podle Jolkelskyho z roku 2016.[3]

Janomami

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jazyky jsou rozšířeny v Parimských horách mezi Brazílií a Venezuelou. Jazyky mluví okolo 20 tisíc lidí.

Fráze[editovat | editovat zdroj]

Čestmír Loukotka uvádí následující základní slovní zásobu janomamských jazykových variant:[4]

Širianá Sanemá Janomám
jeden kauitxamhét
dva tasíma
tři tasimaimhét
hlava bel-éhe pi-hé
ucho beli-yaméke pi-xinkawán
zub beli-uáke pi-nakuán
muž horóme wandzyé ũálõ
voda mãepe maduú
kámen mamáke
Maniok nazygóke
Jaguár déhe poʔlé

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yanomaman languages na anglické Wikipedii.

  1. Glottolog 4.7 - Yanomamic. glottolog.org [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  2. FERREIRA, Helder Perri; SENRA, Estêvão Benfica; MACHADO, Ana Maria Antunes. As línguas Yanomami no Brasil: diversidade e vitalidade. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-85-8226-076-0. (španělsky) 
  3. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas (Jolkesky 2016) - Biblioteca Digital Curt Nimuendajú. www.etnolinguistica.org [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  4. LOUKOTKA, Čestmír. Classification of South American Indian languages. [s.l.]: Los Angeles : University of California, Latin American Center 470 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]