Janomamské jazyky
| Janomamské jazyky | |
|---|---|
 | |
| Rozšíření | Brazílie, Venezuela (oblast Orinoka a Amazonky) |
| Počet mluvčích | zhruba 20 tisíc |
| Počet jazyků | 5 či 6 jazyků |
| Klasifikace | oficiálně izolovaná jazyková rodina dle Josepha Greenberga a Migliazza možné spojení s Čibčskými jazyky |
| Dělení | |
| Dělení | |
Janomamské jazyky, nebo také Janomáman, Jamomámi, Janomamana, Šamatari a Širišanské jazyky jsou jazykovou rodinou, kterou mluví přibližně 20 tisíc obyvatel Janomamského původu v horách povodí řeky Orionko na pomezí Brazílie a Venezuely. Jazyky jsou vlastní izolovanou rodinou, ale uvažuje se o příbuzenství s Karibskými a Čibčskými jazyky, díky dřívějšímu osídlení Janomanů v okolí těchto jazykových rodin.
Rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Ferreirovo rozdělení z roku 2019[editovat | editovat zdroj]
Ferreira, Machado a Senra v roce 2019 rozdělili Janomamské jazyky do dvou skupin s celkem šesti jazykami.[1][2]
- Skupina Ninam-Janomam-Jaroamë
- Subskupina Ninam
- Subskupina Janomam-Jaroamë
2. Skupina Sanumá
Sanumá je od skupiny Ninam-Janomam-Jaroamë lexikálně odlišná.
Jolkelskyho rozdělení z roku 2016[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní klasifikace podle Jolkelskyho z roku 2016.[3]
Janomami
- Sanumá - jazyk brán jako vlastní skupina
- Janam - jazyk brán jako vlastní skupina
- Centrální Janonamská skupina
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Jazyky jsou rozšířeny v Parimských horách mezi Brazílií a Venezuelou. Jazyky mluví okolo 20 tisíc lidí.
Fráze[editovat | editovat zdroj]
Čestmír Loukotka uvádí následující základní slovní zásobu janomamských jazykových variant:[4]
| Širianá | Sanemá | Janomám | |
|---|---|---|---|
| jeden | kauitxamhét | ||
| dva | tasíma | ||
| tři | tasimaimhét | ||
| hlava | bel-éhe | pi-hé | |
| ucho | beli-yaméke | pi-xinkawán | |
| zub | beli-uáke | pi-nakuán | |
| muž | horóme | wandzyé | ũálõ |
| voda | mãepe | maduú | |
| kámen | mamáke | ||
| Maniok | nazygóke | ||
| Jaguár | déhe | poʔlé |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yanomaman languages na anglické Wikipedii.
- ↑ Glottolog 4.7 - Yanomamic. glottolog.org [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ FERREIRA, Helder Perri; SENRA, Estêvão Benfica; MACHADO, Ana Maria Antunes. As línguas Yanomami no Brasil: diversidade e vitalidade. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-85-8226-076-0. (španělsky)
- ↑ Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas (Jolkesky 2016) - Biblioteca Digital Curt Nimuendajú. www.etnolinguistica.org [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ LOUKOTKA, Čestmír. Classification of South American Indian languages. [s.l.]: Los Angeles : University of California, Latin American Center 470 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janomamské jazyky na Wikimedia Commons
