Jan Procházka (kněz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reverendus Dominus
Jan Procházka
farář v Červených Janovicích, oběť nacismu
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Svěcení
Kněžské svěcení25. 7. 1895
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • farář v Petrovicích u Čestína (1904–1923)
  • farář v Bystrém u Poličky (1923-1932)
  • interkalární administrátor v Košířích (1932-1934)
  • farář v Sudějově (1935-1937)
  • farář v Červených Janovicích (1937–1941)
Osobní údaje
Datum narození19. ledna 1871
Místo narozeníKamenec u Poličky
Datum úmrtí23. března 1943
Místo úmrtíBruchsal
Povolánířímskokatolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Jan Procházka (19. ledna 1871, Kamenec u Poličky23. března 1943, Bruchsal) byl český římskokatolický duchovní, působící v královéhradecké diecézi. Stal se obětí nacistického pronásledování římskokatolické církve.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodák z Kamence u Poličky, Jan Procházka, absolvoval gymnázium v Litomyšli a následně teologická studia v Hradci Králové. V roce 1895 byl vysvěcen na kněze a poslán jako kaplan do Poličky. Později v téže funkci působil v Bystrém u Poličky. Na samostatné působiště se dostal v roce 1904 do Petrovic u Čestína, kde sloužil celkem devatenáct let. V roce 1923 se vrátil do Bystrého jako farář. Zde byl velmi oblíben a zapojil se rovněž do spolkového života. Jakožto místní přirozená autorita se stal členem několika správních komisí, což jej postupně psychicky vyčerpalo a v roce 1932 proto přijal přeložení do Košíř u Opatovce na Svitavsku. Počátkem roku 1935 se stal farářem v Sudějově u Kutné Hory. Po zhruba dvouletém působení se však u něj znovu projevilo psychické vyčerpání, pročež požádal znovu o přeložení. Stal se administrátorem a posléze farářem v Červených Janovicích na Kutnohorsku.

Po vypuknutí druhé světové války kritizoval negativní jevy, které se u lidí začaly objevovat. Zejména udavačství. V roce 1941 byl sám udán za "pobuřující" promluvy při bohoslužbách. Byl obviněn z nepřátelského postoje k nacismu a odsouzen ke čtyřletému vězení. K výkonu byl převezen do věznice v Bruchsale u Karlsruhe. Zde také zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]