Jan Popelík
| Jan Popelík | |
|---|---|
| Narození | 23. prosince 1832 Praha |
| Úmrtí | 1. prosince 1906 (ve věku 73 let) Praha |
| Povolání | malíř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Popelík, též psán Johann Popelik (23. prosince 1832 Praha[1] – 1. prosince 1906 Praha[2])[3] byl český malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině krejčovského mistra Jakoba Popelíka, majitele domu č. 146 v pražské Karlově ulici (1791-1866) a jeho manželky Veroniky (1795–1866); měl tři bratry a dvě sestry.[3] (Oba rodiče zemřeli den po sobě v roce 1866 na choleru, v době její epidemie v českých zemích.[4])
Od roku 1847 studoval na pražské Akademii.[5]
V 50. letech 19. století vyučoval kreslení na soukromé dívčí škole manželů Svobodových. Tuto žádanou školu navštěvovaly dívky z předních vlasteneckých rodin, jako Eliška Krásnohorská a její sestry Julie a Bohdana (Dorothea), dcera Karla Havlíčka Borovského Zdeňka, sestra Svatopluka Čecha Růžena Čechová, dcera Karla Jaromíra Erbena Blažena či neteře Františka Ladislava Riegra Bohumila a Božena Machačkovy.[6]
Od roku 1889 byl chovancem pražského chorobince, který sídlil v bývalém augustiniánském klášteru na Karlově v Praze. V zahradě chorobince měl svůj ateliér, maloval však již pouze levou rukou.[7] V chorobinci též zemřel.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jan Popelík je řazen mezi české žánristy 19. století, jako byli Antonín Dvořák, Quido Mánes a Antonín Gareis ml.[8] Dobový tisk zaznamenával jeho žánrové obrazy, často s humorným nádechem, na výstavách.[9]
Je autorem oltářní malby v rotundě svatého Kříže Menšího v Praze.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika narozených, sv. Jiljí, 1832-1840, snímek 34 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, sv. Apolinář, 1904-1908, snímek 356 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Popelík Jakob [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Havel, 1852-1870, snímek 158 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Realism. S. 218. Dílo [online]. [cit. 2021-05-12]. Čís. 1/1908-1909, s. 218. Dostupné online.
- ↑ MACHÁČKOVÁ, Nela. Dívčí výchovně-vzdělávací literatura z přelomu 19. a 20. století. , 2019 [cit. 2021-05-12]. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Alena Macháčková. s. 17. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, s. 470-471 [online]. Praha: Pavel Körber, 1903 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Osvobozování sentimentu / Podoby středoevropského romantismu a biedermeieru. artalk.cz [online]. Artalk.cz, 2013-04-11 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Např. Umělecká výstava v Rudolfinum. S. 397. Světozor [online]. 1885-06-05 [cit. 2021-05-12]. S. 397. Dostupné online.
