Přeskočit na obsah

Jan I. Opolský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan I. Opolský
NarozeníDesetiletí od 1410
Úmrtí1439
Povoláníaristokrat
ChoťAnna Granovská
RodičeBoleslav IV. Opolský a Margareta of Görz
Rodslezští Piastovci
PříbuzníMikuláš I. Opolský, Boleslav V. Heretik a Markéta Opolská (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan I. Opolský († 1439) byl opolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.

Byl synem opolského knížete Boleslava IV. Po smrti českého krále Zikmunda Lucemburského byl koncem května 1438 prohlášen svými straníky v Mělníku českým králem Kazimír IV. Jagellonský jako protikrál k Zikmundovu zeti Albrechtu Habsburskému. Za této situace Kazimír vytáhl do Slezska, kde 6. října 1438 ve vojenském táboře u Střelců uzavřel se slezskými knížaty, mezi nimiž se Jan nacházel, smlouvu o respektování polských nároků na český trůn.[1]

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 130. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]