Přeskočit na obsah

Izochronie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Isochronie)

Izochronie (z řec. isos, stejný, a chronos, čas) může znamenat:

  • vlastnost oscilátoru, jehož jednotlivé kmity trvají stejně dlouho, který si tedy udržuje stejnou frekvenci
  • ve fonetice rovnoměrnost řečového rytmu

Izochronie oscilátoru

[editovat | editovat zdroj]

Problém izochronie se poprvé vyskytl při konstrukci mechanických hodin: konstruktéři hledali oscilátor, jehož frekvenci by neovlivňovala velikost hnací síly a amplitudy, teplota, poloha a podobně. Postupem času se podařilo vyvinout oscilátory s uspokojivou izochronií, bylo však třeba také omezit vnější vlivy hodinového kroku, případně teploty atd.

S velmi podobnými problémy se potýkali konstruktéři rádiových a televizních vysílačů a dalších elektronických zařízení. Dnes se v nich používají oscilátory křemenné (kvarzové), případně atomové (césiové), které sice vyžadují dost složitá zapojení, zato jejich izochronie je velmi vysoká.

Příbuzná slova

[editovat | editovat zdroj]
  • Izochronní znamená rovnoměrný v čase, pravidelný.
  • Izochrona