Krystal (elektronika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krystaly pro různé frekvence

Krystal je pasivní elektrotechnická součástka používaná v elektronických obvodech jako rezonátor s velmi přesnou a stabilní rezonanční frekvencí. Používá se jako frekvenční filtr v rádiových přijímačích, v přesných oscilátorech například ve vysílačích, v elektronických hodinách a hodinkách, pro taktování procesorůpočítačích a dalších zařízeních spotřební elektroniky (např. flash disky).

Princip činnosti[editovat | editovat zdroj]

Schématická značka piezoelektrického krystalového rezonátoru
Krystalový výbrus pro ohybové kmity a krystal po otevření pouzdra

Některé krystalické látky vykazují piezoelektrický jev. Ten se projevuje tak, že při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru se na něm (zpravidla v kolmém směru) objeví elektrické napětí a naopak po přiložení elektrického napětí se krystal mechanicky deformuje.

Jestliže z takové látky vyrobíme tenkou destičku, opatříme ji elektrodami a na ně přiložíme střídavé napětí, destička se rozkmitá. Kmity destičky budou nejsilnější, pokud najdeme frekvenci na které destička mechanicky rezonuje. Mechanická rezonance destičky se promítá i do elektrických parametrů součástky, takže z pohledu obvodu, ve kterém je zapojen, se krystal chová jako velmi kvalitní elektrický rezonanční obvod.

Náhradní schéma[editovat | editovat zdroj]

Náhradní schéma krystalového rezonátoru.

Krystalový výbrus má několik rezonančních kmitočtů. Jednotlivým z nich odpovídají sériové rezonanční obvody C1, L1, R1 až Cn, Ln, Rn. Kapacita C0 odpovídá kapacitě mezi elektrodami na výbrusu a její velikost je typicky kolem 10 pF.

Pokud uvažujeme jednu konkrétní rezonanční frekvenci krystalu, můžeme schéma zjednodušit pouze na C0 a jeden rezonanční obvod C1, L1, R1.

Hodnoty součástek C1, L1, R1 se pohybují v širokém rozmezí, podle typu výbrusu a zvolené rezonanční frekvence.

Každá rezonance krystalu má svou sériovou ωs a paralelní ωp úhlovou frekvenci, (tzv. rezonanci a antirezonanci). Vypočítají se podle vztahů:

a

Krystal křemene (klencová krystalická soustava) s naznačeným jedním typem výbrusu.

Protože kapacita C0 je výrazně větší než C1, leží obě rezonanční frekvence těsně vedle sebe. V oblasti mezi rezonancemi krystal pro obvod představuje na frekvenci závislou indukčnost, mimo tuto oblast pak na frekvenci závislou kapacitu.

Krystalové rezonátory se vyrábějí téměř výlučně z krystalu křemene SiO2, protože dosahuje vynikajících elektrických parametrů a dlouhodobé časové i teplotní stability rezonanční frekvence. Frekvence kmitání křemenného krystalu se volí nejčastěji 32 768 Hz, protože krystal s touto frekvencí lze vyrobit malý a postupným dělením frekvence dvěma (snadno elektronicky realizovatelným) lze získat frekvenci 1Hz, tedy 1 puls za sekundu.

Technologie výroby[editovat | editovat zdroj]

Z krystalu křemene se v přesně určených směrech řežou a přesně vybrušují tenké destičky. Směr řezu a rozměry destiček určují typy rezonancí, kterých výbrus může dosáhnout a jejich rezonanční frekvence.

Na přesný výbrus se pak napaří tenké stříbrné nebo zlaté elektrody jejichž tvar je závislý na požadovaném typu rezonance. Na tyto elektrody se vhodným způsobem nakontaktují vývody a krystal se uzavře do kovového pouzdra.

Krystaly se speciálními požadavky na stabilitu bývají uzavřeny do speciálního evakuovaného pouzdra nebo se umisťují do termostatu, aby frekvence nebyla závislá na teplotě.

Přesné doladění krystalu[editovat | editovat zdroj]

Typy kmitů krystalových výbrusů

Ačkoliv se krystal vyrábějí s širokém sortimentu hodnot a s vysokou přesností, může v případě některých malosériových nebo kusových konstrukcí vzniknout potřeba změnit jejich parametry. V malém rozsahu se k tomu používá technika jódování, spočívající ve snížení rezonanční frekvence systému krystal-elektroda-vývod difúzí jódových par do stříbrného polepu. Opačný postup, spočívající ve zvýšení rezonanční frekvence škrábáním stříbrné metalizace se již nepoužívá, neboť hrozí poškození krystalu a pronikavé snížení Q takto upraveného krystalu.

K doladění celého obvodu se používá také paralelní kondenzátor s proměnnou kapacitou (trimr).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Krystal (elektronika)
  • J. Zelenka, Piezoelektrické rezonátory a jejich použití. Praha: Academia 1983