Inzulinová rezistence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Inzulinová rezistence je patologický stav, během kterého některé tělesné orgány (např. játra), tuková nebo svalová tkáň nereagují adekvátním způsobem na hormon inzulin, který reguluje hladinu glukózy v krvi. Inzulínová rezistence je dávána do souvislosti s obezitou a s cukrovkou druhého typu.[1]

U zvířat[editovat | editovat zdroj]

Tato metabolická porucha je například u ptáků běžným fyziologickým stavem. Jedná se patrně o evoluční pozůstatek po triasových dinosaurech, u kterých se inzulinová rezistence vyvinula jako adaptace na atmosféru s nižším obsahem kyslíku.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]