Inzulinová rezistence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Inzulinová rezistence je stav, během kterého některé tělesné orgány (např. játra), tuková nebo svalová tkáň nereagují adekvátním způsobem na hormon inzulin, který reguluje hladinu glukózy v krvi. Inzulínová rezistence je dávána do souvislosti s obezitou a s cukrovkou druhého typu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]