Iljušin Il-18

Šablona:Infobox letadlo Iljušin Il-18 (kód NATO: Coot) je sovětský víceúčelový turbovrtulový letoun z poloviny 50. let 20. století.

Vývoj

Il-18 vznikl dle požadavků sovětské státní letecké společnosti Aeroflot na letoun pro přepravu osob i pro přepravu nákladů a vojenské účely. Konstruktér Sergej Iljušin však upřednostňoval dopravní letoun, který by měl ekonomičtější provoz. Výsledkem konstrukčních prací byl dolnokřídlý letoun s turbovrtulovými motory, který poprvé vzlétl 4. července 1957. Od roku 1959 začal stroj létat na vnitrostátních i mezinárodních linkách SSSR. Od počátku 60. let letouny vlastnily i Československé státní aerolinie.

Il-18 byl vyráběn v několika typových verzích s různou kapacitou cestujících a nákladu a byl vyvážen do mnoha zemí světa. Celkem bylo vyrobeno přes 850 kusů a mnohé z Il-18 létají ještě dnes. Existovala i armádní verze značená Il-20 Coot, která sloužila jako radarem vybavený letoun včasné výstrahy.

Hlavní technické údaje

Iljušin Il-18V

Rozpětí: 37,40 m
Délka: 35,90 m
Výška: 10,17 m
Nosná plocha: 140,00 m²
Hmotnost prázdného stroje: 34 500 kg
Vzletová hmotnost: 61 200 kg
Maximální rychlost: 650 km/h
Cestovní rychlost: 600 km/h
Praktický dostup: 12 500 m
Dolet: 4270 km
Počet cestujících: 90-110
Uvedení do provozu: 1960
Pohon: 4× turbovrtulový motor Ivčenko AI-20 o výkonu po 4000 k (2942 kW)

Iljušin Il-18D

Osádka: 5 osob
Rozpětí: 37,40 m
Délka: 35,90 m
Výška: 10,17 m
Nosná plocha: 140,00 m²
Hmotnost: 35 000 kg
Vzletová hmotnost: 64 000 kg
Maximální rychlost: 675 km/h
Cestovní rychlost: 625 km/h
Praktický dostup: 12 500 m
Dolet: 6500 km (s rezervou paliva na 60 minut letu a platícím zatížním 6500 kg)
Počet cestujících: 65-120
Uvedení do provozu: 1965
Pohon: 4× turbovrtulový motor Ivčenko AI-20M o výkonu po 4250 k (3125 kW)

Galerie Iljušin Il-18 na Wikimedia Commons Šablona:Portál Letectví Šablona:Pahýl - letectví