INCCA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
INCCA
Vznik1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

INCCA (International Network for the Conservation of Contemporary Art, volný překlad Mezinárodní síť pro zachování současného umění) je organizace sdružující konservátory sbírek a odborníky, kteří se zabývají technologiemi pro zachování moderních výtvarných děl. Byla založena roku 1999 a má více než 1500 členů ze sedmdesáti zemí.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Organizace vznikla z potřeby uchovat díla moderního umění, vytvořená často z neobvyklých materiálů. Jak s takovými díly zacházet, instalovat je a uchovávat představuje komplexní problém, který je třeba řešit interdisciplinárně.[1] Cílem INCCA je sbírat informace, vyměňovat si zkušenosti a uchovat tyto poznatky pro budoucnost. Kurátoři a konzervátoři moderního umění zaznamenali postupně více než 10 000 rozhovorů s umělci a vydali soubor pokynů jak s jejich díly zacházet. INCCA eviduje více než 1600 umělců, včetně například Marina Abramovic, Joseph Beuys, Tony Cragg, Tracey Eminová, Nam June Paik[2] a Thomas Hirschhorn.

INCCA shromažďuje dokumenty, které jsou jinak nedostupné, např. záznamy rozhovorů, zprávy o stavu díla, pokyny k instalaci a technické výkresy. Typická témata symposií zahrnují: nové materiály, digitální sbírky, inovace v praxi konservátorů. Muzea v současnosti uchovávají i díla pracující s faktorem času (Time Based Media)[3], která mimo filmu a videa zahrnují audio[4], umění založené na počítačových technologiích nebo záznamy uměleckých performancí.[5]

Důležitým interdisciplinárním projektem podporovaným Evropskou komisí je od roku 2007 GAMA (Gateway to Archives of Media Art), neboli Brána k archivům mediálního umění. Portál umožňuje taková díla vyhledávat, používat a dále šířit. Jiné projekty mapují např. umělecká díla ve veřejném prostoru[6] nebo se zabývají ochranou polychromie takových soch.[7]

INCCA zveřejňuje rovněž zprávy o nových technologiích, využitelných pro uchování uměleckých děl, která patří ke světovému kulturnímu dědictví.[8]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvotním impulsem bylo amsterdamské symposium: Moderní umění: Koho zajímá? (Modern Art: Who Cares?). Tehdejší účastníci se dohodli, že budou navzájem sdílet zkušenosti z instalací výstav moderního umění a uchovávání artefaktů. V letech 1999–2002 založili s podporou Evropské komise organizaci INCCA.

Roku 2004 byl projekt představen v New Yorku (Guggenheim's Sackler Center for Education, New York) a roku 2006 byla založena INCCA North America a webové stránky organizace. Od roku 2009 existuje pobočka sdružující země střední a východní Evropy (INCCA Central and Eastern Europe) a tematická skupina pro vzdělávání (INCCA Education). INCCA organizuje mezinárodní setkání a pracovní skupiny. Od roku 2010 existuje souběžně organizace CoCARe, která sdružuje postgraduální studenty, zabývající se výzkumem v oblasti humanitních, sociálních a konzervačních věd. Členy organizace se mohou stát instituce i jednotlivci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kinga Olesiejuk, Conservation in the View of “Dematerialization” of Contemporary Works of Art, disertace Academy of Fine Arts, Krakow, 2014
  2. Talks online: Conserving and Exhibiting the Works of Nam June Paik
  3. Jo Ana Morfin, Unstable Events: Conservation and Archiving Practices within Contemporary Art, disertace Bristol University 2013
  4. TATE: About Audio Arts. www.tate.org.uk [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17. 
  5. Amélie Giguère, Art contemporain et documentation : la muséalisation d’un corpus de pièces éphémères de type performance / Contemporary Art and Documentation: The Musealisation of Performance Art, Université du Québec à Montréal, Université d’Avignon et des Pays de Vaucluse , disertace Ph.D., 2012
  6. Public Art Archive
  7. Conserving Outdoor Painted Sculptures. www.incca.org [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07. 
  8. IMAT:Intelligent Mobile Accurate Thermo-Electrical mild heating device. www.imatproject.eu [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Art technological journal ‘Die Technischen Mitteilungen für Malerei’ online
  • Polymer Degradation and Stability, Special Issue on Polymers in Art and History- Degradation and Stabilization, 2014 on line
  • Vivian van Saaze, Installation Art and the Museum, Maastricht University 2013, ISBN 978-90-8964-459-6
  • Tatja Scholte, Glenn Wharton (eds.), Inside Installations. Theory and Practice in the Care of Complex Artworks, Amsterdam University Press 2011, ISBN 9789089642882

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]