Přeskočit na obsah

Hynek Lechleitner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Josef Lechleitner (malíř, 1836–1882).
Hynek Lechleitner
Narození27. dubna 1827
Praha
Úmrtí13. ledna 1903 (ve věku 75 let)
Královské Vinohrady
Povolánírytec, pracovník železnice
Znám jakoIgnaz Lechleitner
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Památce Havlíčkově - Rytina, kresba J. Scheiwl, rytina H. Lechleitner, vydal I. L. Kober 1863

Hynek Lechleitner, vlastním křestním jménem Ignaz či Ignatz (27. dubna 1827 Praha[1]13. ledna 1903 Královské Vinohrady[2][p 1]) byl český rytec, později drážní úředník, působící v Praze a ve Vídni.

Narodil se v rodině pražského obchodníka Antonína Lechleitnera (1796–1858) a jeho manželky Kateřiny (*1796).[1] Měl starší sestru.[3]

V roce 1855 odešel do Vídně,[3] kde se živil jako mědirytec a malíř.[4] Od roku 1860 byl opět policejně hlášen v Praze. Jako povolání uváděl nejprve mědirytec (Kupferstecher),[5] později úředník dráhy, případně dopravní kontrolor Severozápadní dráhy.[6]

Byl členem výboru odboru pro výtvarné umění Umělecké besedy, ze kterého roku 1863 vystoupil.[7]

Zemřel v roce 1903 na Královských Vinohradech.[2]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Byl ženat, s manželkou Johannou, rozenou Brázdovou (*1836) se oženil před rokem 1860. Manželství bylo bezdětné.[5]

Vyryl např.:

  • Památce Havlíčkově – 1863, podobizna Karla Havlíčka Borovského a jeho rodiny, podle kresby Josefa Scheiwla (1833–1912)
  • Císař František Josef I. a císařovna Alžběta
  • Císařská rodina, spoluautor Johannes Sonnenleiter (1825–1907)

Lechleitnerovy rytiny císařského páru zdobily různé publikace či byly vydávány samostatně.[8]

  1. Starší zdroje udávají datum a místo úmrtí jako neznámá.
  1. a b Matrika narozených, sv. Jiljí 1823-1831, snímek 120 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika zemřelých, sv. Ludmila 1900-1905, snímek 123 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  3. a b Soupis pražských obyvatel: Lechleitner Anton [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: Lechleitner Ign., s. 469. www.digital.wienbibliothek.at [online]. [cit. 2021-01-26]. Roč. 1859. Dostupné online. 
  5. a b Policejní ředitelství I, konskripce, karton 345, obraz 15 [online]. Národní archiv [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  6. úmrt. ozn. Antonie Müller-Lechleitnerové. S. 8. Prager Abendblatt [online]. 1884-08-05 [cit. 2021-01-26]. S. 8. Dostupné online. 
  7. Z Umělecké besedy. S. 3. Národní listy [online]. 1963-11-10 [cit. 2021-01-25]. S. 3. Dostupné online. 
  8. Da, wo in schönem Baierlande [online]. Getty Images [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]