Hra (The Game)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hra (anglicky The Game) je hra založená na myšlenkách. Cílem této hry je nemyslet na to, že hru hrajete. Jakékoliv pomyšlení na Hru vede k prohře, prohru zároveň hráč musí neprodleně oznámit jinému hráči. Za normálních okolností hru nelze vyhrát - hráči se pouze snaží na Hru co nejdéle nemyslet, tedy neprohrávat. Jen málo studentů tuto hru označují jako zbytečnou a nesmyslnou, ovšem mnoho z nich ji naopak popisují jako zábavnou výzvu.[1] Počet hráčů není určen, teoreticky totiž hraje celý svět, jen o tom někteří hráči ještě nevědí.

Hra[editovat | editovat zdroj]

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Existují tři základní pravidla Hry:

  1. Pokud o Hře víte, hrajete ji. (Někdy také: „Každý hraje Hru.“)
  2. Kdykoliv někdo pomyslí na Hru, prohrává. Po uplynutí dohodnutého intervalu 30 minut však začíná automaticky hrát znovu. (V některých interpretacích poté, jakmile na ni zapomene.)
  3. Prohra musí být neprodleně oznámena alespoň jednomu spoluhráči, případně hlasitým zvoláním (s použitím fráze jako „Prohrál jsem.“, „I lost the Game.“ a podobně).

Konec hry[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv konec Hry není řádně definován, některé variace Hry například umožňují dohodnutý interval po posledním oznámení o konci, ve kterém nemůžete prohrát. Jedna z nejrozšířenějších interpretací konce hry je, že skončí, až anglická královna prohlásí na novoročním projevu, že prohrála. Na internetu se také občas objevují obrázky s nápisy jako „You just won the game!“, které se snaží Hru pro hráče ukončit tím, že mu po jejich přečtení umožní Hru vyhrát.

Strategie[editovat | editovat zdroj]

Spousta hráčů si vyvinula vlastní strategii, jak přinutit ostatní hráče prohrát, například zdůraznění výrazu „Hra / The Game“ v rozhovoru či jiném kontextu, psaní skrytých lístečků, graffiti na veřejných místech, nebo například napsání vzkazu na bankovky a poslání je do oběhu.

Aditivní pravidla[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu rozmachu sociálních sítí se v některých kruzích zakazuje oznamování prohry do online chatů (především skupinových). Díky trvalosti daných oznámení či následné vytváření asociací na daný chat je velká pravděpodobnost spuštění nezastavitelných řetězových reakcí proher, které by mohly demotivovat některé hráče v pokračování ve hraní, což by narušovalo hlavní principy hry.

Psychologie[editovat | editovat zdroj]

Hra je založena na psychologickém problému nemyslet na určitý jev či dané téma. Je způsobem tréninku mozku pomocí myšlení, nebo naopak nemyšlení „na povel“.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Původ Hry není jistý. Jedna z teorií je, že ji založili dva muži, kterým ujel poslední vlak a museli čekat na nádraží celou noc, jako zábavu si dali za úkol nemyslet na svůj problém a každý, kdo jako první vlak zmínil, prohrál. Další z variant je, že vznikla v Londýně v roce 1996 čistě za účelem otravovat lidi. První zmínka na internetu pochází z roku 2002.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Game (mind game) na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]