Hostilita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pieter Brueghel: Hněv (rytina)

Hostilita (z lat. hostilis, nepřátelský) je v psychologii dlouhodobý emoční stav pacienta, který se projevuje agresivním či nepřátelským jednáním vůči druhým lidem. Podstatným rysem hostility je hněvivé odmítání druhých, vědomá touha a snaha uškodit.[1] Hostilita je často spojována s agresí jako její příčina, ale nemusí tomu tak být pokaždé. I přes jejich evidentní blízkost je možné agresi, agresivitu a hostilitu poměrně zřetelně významově odlišit. V Mezinárodní klasifikaci nemocí ICD-10 má kód R45.5, v knihovnické klasifikaci Medical Subject Headings (MeSH) kód D006791.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Tento stav může vzniknout z různých příčin. Může být důsledkem nadměrného pití alkoholu a požívání drog[2] nebo může být důsledkem nějaké formy deprivace.

Například psychická deprivace z dětství, vyvolaná nedostatečnou nebo negativní soc. zkušeností v období rané socializace (nežádoucími vzory výchovy či nepříznivou hmotnou situací rodiny)[3].

Objevuje se také u dětí, které vyrůstali bez kontaktu s matkou, (v kojeneckých a výchovných ústavech) v důsledku čehož trpí citovou deprivací a jejím důsledkem, syndromem hostility, projevujícím se zvýšenou agresivitou, emoční labilitou, hostilními postoji, opožděným vývojem intelektu a zejména řeči[4].

Hostilita se často pojí s hněvem, proto se tyto rizikové faktory někdy posuzují současně. Není to ale totéž. Člověk se sklonem k hněvu se dá snadno vyprovokovat, ale jinak může být přátelský a laskavý. Hostilní člověk se chová nepřátelsky většinou, a to i když ho nikdo neprovokuje.[5]

My/Oni[editovat | editovat zdroj]

My/Oni je psychologický proces, kdy člověk zařazuje lidi do kategorií podle toho, zda patří "k němu", nebo jsou mu cizí. Rozdělení může probíhat podle vnějších, viditelných znaků (barva pleti, oblečení apod.), nebo podle shody vlastností.[6]

Lidé v kategorii "Oni" aktivují část mozku, zvanou insulární kortex, která je zodpovědná za pocit zhnusení.[7]

Nacisté zneužili zařazovacího procesu tím, že viditelně označili nežádoucí část populace, čímž umožnili většinové populaci vnímat normálně okem nerozlišitelné skupiny jako něco cizího, a tím jim zabránit v cítění soucitu.[8]

Sociologie[editovat | editovat zdroj]

V sociologii označuje nepřátelství, záměrné odmítání společenských kontaktů, komunikace a spolupráce. Hostilní jedinec je více kritický a negativistický vůči druhým osobám.[9] Hostilita může být i jednou z příčin agresivního chování jedince. Jedinec zároveň dává své chování najevo. Projevy hostility vyjadřují trvalou tendenci nepřátelsky myslet a nepřátelsky jednat, a to až k hranici agrese.[10] Často je vyvolávána závistí, žárlivostí, případně chorobnými duševními pochody, například paranoiou nebo mánií.[11] Někdy se tímto pojmem označuje ještě hněvivé popření skutečnosti.[12]

Druhy hostility[editovat | editovat zdroj]

Podle práce Busse a Durkeeho můžeme identifikovat 8 podtříd, ze kterých se skládá celý výsledek agrese a hostility jedince. Mezi druhy agrese patří přímá agrese, nepřímá agrese a slovní agrese. Mezi druhy hostility patří resentiment, iritabilita, negativismus a podezíravost. Nakonec byla přidána i škála viny, protože pocit viny se vztahuje k různým subškálám hostility.[13]

Pojem agrese a hostilita[editovat | editovat zdroj]

Agrese i agresivita se vážou na konkrétní ublížení (ubližování), zatímco hostilita je obecným nepřátelským či negativním postojem vůči lidem.[14] Hostilita se nemusí nutně projevit v agresivním chování, stejně tak jako příčinou agrese může být něco jiného než hostilita. Podobně lze odlišit hostilitu a agresivitu – hostilita může být složkou nebo pozadím agresivity, nemusí však nabýt její charakter.[15] Společně ovšem sdílí náchylnost k emocionálním reakcím.[16]

Pojem hněvivost a hostilita[editovat | editovat zdroj]

Jedinec s osobnostním rysem hněvivosti více inklinuje vnímat určité situace jako frustrující a rušivé. Za takových situací reaguje zvýšením hněvu a popřípadě i hostility vůči rušivým elementům.[17]

Politologie[editovat | editovat zdroj]

V politice a v politologii znamená jednotlivé nepřátelské nebo i agresivní akty mezi různými státy, pokud ještě nepřerostly ve válku. V současné době se politické diskuze dostávají i na online prostředí, kde je agresivita vůči druhým názorům či politickým ideologiím citelně více vnímána.

Příklad hostility v politice byl zjevný v období studené války mezi Sovětským svazem (SSSR) a Spojenými státy americkými (USA), kde se tyto země po druhé světové válce neshodli v politické filozofii a názorech na uspořádání poválečného světa. Tato situace vedla k napětí mezi těmito dvěma zeměmi, která byla čistě politická bez fyzického konfliktu.

Hostilita jako rizikový faktor[editovat | editovat zdroj]

Současný lékařský a psychologický výzkum ukazuje, že hostilita je spojena s řadou zdravotních rizik.[18] Rizika závisí na míře a době trvání hostilního chování.[19]

Některá rizika hostility[20][editovat | editovat zdroj]
    • Vyšší riziko srdečních a cévních onemocnění. Podle autorů Dase a O’Keefa[21] lze psychosociálnímu stresu přičíst zhruba 30% podíl na rizikových faktorech pro srdeční infarkt.
    • U osaměle žijících mužů přináší hostilita i vyšší riziko cukrovky.[22]
    • Vyšší riziko agrese vůči druhým nebo vůči vlastní osobě.[23]
    • Kratší délka života.[24]
    • Vyšší riziko kouření tabáku,nekontrolované pití alkoholu.[25][26][27]
    • Vyšší riziko rozvoje patologického hráčství.[28][29]
    • Vyšší riziko obezity.Negativní působení hostility zde ale patrně oslabuje vyšší vzdělání.[30] Vyšší riziko metabolického syndromu.[31]
    • Negativní vliv na imunitní systém a hojení ran.[32][33]
    • Poruchy spánku.[34]
    • Vážné poruchy jednání a interpretace skutečnosti.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedický slovník, str. 397.
  2. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. S. 226. 
  3. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. Dostupné online. S. 194. 
  4. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. S. 599. 
  5. Nešpor K., Scheansová A.,  Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění
  6. us versus them - Wiktionary. en.wiktionary.org [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  7. CIKARA, Mina; BOTVINICK, Matthew M.; FISKE, Susan T. Us versus Them: Social Identity Shapes Neural Responses to Intergroup Competition and Harm. Psychological science. 2011-3, roč. 22, čís. 3. PMID: 21270447 PMCID: PMC3833634. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 0956-7976. DOI:10.1177/0956797610397667. PMID 21270447. 
  8. The Neurology of Hate - WW2 - War Against Humanity SPECIAL. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (eng) 
  9. a b Čermák, I. (1999). Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta
  10. Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha: Grada Publishing.
  11. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník [Portál, 2000]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X.
  12. Nešpor K., Scheansová A.,  Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění
  13. Buss AH, a Durkee A. 1957, An inventory for assessing different kinds of hostility. J. Consult. Psychol. 21, 343–348. doi:10.1037/h0046900.
  14. Berkowitz, L. (1993). Aggression: Its causes, consequences, and control. New York: McGraw-Hill Book Company.
  15. Lovaš, L. (2008). Agrese. In J. Výrost, & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (267- 283). Praha: Grada Publishing.
  16. Hollin, C., Howells, K. Clinical approaches to violence. Edited by J. Willey and Sons, Ltd, 1989, England, s. 183-204. ISBN 0471922145
  17. Stuchlíková, I., Man, F., Spielberger, C. D. Hněv jako stav a jako rys. Československá psychologie, 1994, roč. XXXVIII, č. 3, s. 220-228
  18. Nešpor K., Scheansová A.,  Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění
  19. Čermák, I. (1999). Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta
  20. Nešpor K., Scheansová A.,  Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění
  21. Das,S.,O’Keefe,J.H.:Behavioral cardiology:recognizing and addressing the profound impact of psychosocial stress on cardiovascular health. Curr. Hypertens Rep., 10, 2008, 5, pp. 374-381.
  22. Shen, B. J., Countryman, A. J., Spiro, A., Niaura, R.: The prospective contribution of hostility characteristics to high fasting glucose levels: the moderating role of marital status. Diabetes Care, 31, 2008, 7, pp. 1293-1298.
  23. Doihara,C.,Kawanishi,C.,Yamada,T.,Sato,R.,Hase- gawa, H., Furuno, T., Nakagawa, M., Hirayasu, Y.: Tra- it aggression in suicide attempters: a pilot study. Psychiat- ry Clin. Neurosci., 62, 2008, 3, pp. 352-354.
  24. Nabi,H.,Kivimäki,M.,Zins,M.,Elovainio,M.,Conso- li, S. M., Cordier, S., Ducimetière, P., Goldberg, M., Singh-Manoux, A.: Does personality predict mortality? Results from the GAZEL French prospective cohort study. Int. J. Epidemiol., 37, 2008, 2, pp. 386-396.
  25. Boyle, S. H., Mortensen, L., Grønbaek, M., Barefoot, J. C.: Hostility, drinking pattern and mortality. Addiction, 103, 2008,1,, pp. 4-9.
  26. Hampson, S. E., Andrews, J. A., Barckley, M.: Predic- tors of the development of elementary-school children’s intentions to smoke cigarettes: hostility, prototypes, and subjective norms. Nicotine Tob. Res., 9, 2007, 7, pp. 751-760.
  27. Weiss, J. W., Palmer, P. H., Chou, C. P., Mouttapa, M., Johnson, C. A.: Association between psychological factors and adolescent smoking in seven cities in China. Int. J. Behav. Med., 15, 2008, 2, pp. 149-156.
  28. Petry, N. M.: Psychiatric symptoms in problem gambling and non-problem gambling substance abusers. Am. J. Addict., 9, 2000, 2, pp. 163-171.
  29. Roy,A.,Custer,R.,Lorenz,V.,Linnoila,M.:Personality factors and pathological gambling. Acta Psychiatr.Scand., 80, 1989, 1 pp. 37-39.
  30. Haukkala, A., Uutela, A.: Cynical hostility, depression, and obesity: the moderating role of education and gender. Int. J. Eat. Disord., 27, 2000, 1, pp. 106-109.
  31. Goldbacher, E. M., Matthews, K. A.: Are psychological characteristics related to risk of the metabolic syndrome? A review of the literature. Ann. Behav. Med., 34, 2007, 3, pp. 240-252.
  32. Gouin,J.P.,Kiecolt-Glaser,J.K.,Malarkey,W.B.,Gla- ser, R.: The influence of anger expression on wound hea- ling. Brain. Behav. Immun., 22, 2008, 5, 699-708.
  33. Vaz-Leal, F. J., Rodríguez-Santos, L., Melero, M. J., Ramos, M. I., Monge, M., López-Vinuesa, B.: Hostility and helper T-cells in patients with bulimia nervosa. Eat Weight Disord., 12, 2007, 2, pp. 83-90.
  34. Grano,N.,Vahtera,J.,Virtanen,M.,Keltikangas-Jarvinen, L., Kivimaki, M.: Association of hostility with sleep duration and sleep disturbances in an employee popula- tion. Int. J. Behav. Med., 15, 2008, 2, pp. 73-80.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedický slovník. Praha: Encyklopedický dům 1993
  • J. Jandourek, Sociologický slovník. Praha: Portál 2001
  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]