Hostilita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pieter Brueghel: Hněv (rytina)

Hostilita (z lat. hostilis, nepřátelský) je v psychologii dlouhodobý emoční stav pacienta, který se projevuje agresivním či nepřátelským jednáním vůči druhým lidem. Podstatným rysem hostility je hněvivé odmítání druhých, vědomá touha a snaha uškodit.[1] V Mezinárodní klasifikaci nemocí ICD-10 má kód R45.5, v knihovnické klasifikaci Medical Subject Headings (MeSH) kód D006791.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Tento stav může vzniknout z různých příčin. Může být důsledkem nadměrného pití alkoholu a požívání drog[2] nebo může být důsledkem nějaké formy deprivace.

Například psychická deprivace z dětství, vyvolaná nedostatečnou nebo negativní soc. zkušeností v období rané socializace (nežádoucími vzory výchovy či nepříznivou hmotnou situací rodiny)[3].

Objevuje se také u dětí, které vyrůstali bez kontaktu s matkou, (v kojeneckých a výchovných ústavech) v důsledku čehož trpí citovou deprivací a jejím důsledkem, syndromem hostility, projevujícím se zvýšenou agresivitou, emoční labilitou, hostilními postoji, opožděným vývojem intelektu a zejména řeči[4].

My/Oni[editovat | editovat zdroj]

My/Oni je psychologický proces, kdy člověk zařazuje lidi do kategorií podle toho, zda patří "k němu", nebo jsou mu cizí. Rozdělení může probíhat podle vnějších, viditelných znaků (barva pleti, oblečení apod.), nebo podle shody vlastností.[5]

Lidé v kategorii "Oni" aktivují část mozku, zvanou insulární kortex, která je zodpovědná za pocit zhnusení.[6]

Nacisté zneužili zařazovacího procesu tím, že viditelně označili nežádoucí část populace, čímž umožnili většinové populaci vnímat normálně okem nerozlišitelné skupiny jako něco cizího, a tím jim zabránit v cítění soucitu.[7]

Sociologie[editovat | editovat zdroj]

V sociologii označuje nepřátelství, záměrné odmítání společenských kontaktů, komunikace a spolupráce. Opakem hostility je afiliace.[8]

Politologie[editovat | editovat zdroj]

V politice a v politologii znamená jednotlivé nepřátelské nebo i agresivní akty mezi různými státy, pokud ještě nepřerostly ve válku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedický slovník, str. 397.
  2. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. S. 226. 
  3. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. S. 194. 
  4. PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník: I. svazek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. S. 599. 
  5. us versus them - Wiktionary. en.wiktionary.org [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  6. CIKARA, Mina; BOTVINICK, Matthew M.; FISKE, Susan T. Us versus Them: Social Identity Shapes Neural Responses to Intergroup Competition and Harm. Psychological science. 2011-3, roč. 22, čís. 3. PMID: 21270447 PMCID: PMC3833634. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 0956-7976. DOI:10.1177/0956797610397667. PMID 21270447. 
  7. The Neurology of Hate - WW2 - War Against Humanity SPECIAL. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (eng) 
  8. Jandourek, Sociologický slovník, str. 99.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedický slovník. Praha: Encyklopedický dům 1993
  • J. Jandourek, Sociologický slovník. Praha: Portál 2001
  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]