Zobrazení zdroje stránky Horymír

{{Infobox - jméno
| jméno = Horymír
| pohlaví = Mužské
| svátek = 29. února
| původ = slovanský nebo keltský
| četnost = 160
| pořadí = 855
| statistika aktuální k = 2016
}}
'''Horymír''' je jméno [[slované|slovanského]] nebo [[keltové|keltského]] původu. Jeho význam není dosud upřesněný. V případě slovanského původu (snad ze 16. století) se vykládá jako ''ten kdo se snaží o mír s horami''; případně i jako ''ten, kdo se snaží o mír s horníky'' nebo ''ten, kdo ochraňuje mír v dolech''. V případě keltského původu se vykládá jako spojení slov '''Hor(s)a''' (anglosaský tvar jména bohyně koní) a '''maro''' (velká, slavná); jméno by tedy znamenalo ''slavná bohyně koní''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jméno Horymír a jeho význam {{!}} Svátky Centrum.cz
| periodikum = svatky.centrum.cz
| url = http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne-svatky/horymir-59/
| datum přístupu = 2020-11-11
}}</ref> Někdy je jméno spojováno s latinským jménem '''Montanus''', jehož česká podoba by pak měla význam ''horal''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brousil
| jméno = Antonín
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Přehled českých jmen křestních
| vydání = 1
| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého
| místo = Praha
| rok vydání = 1934
| počet stran = 64
| strany = 19
| isbn = 
}}</ref>

Ženský protějšek jména je Horymíra, domácími podobami jména jsou např. Horek, Horyna, Horymírek, ale i Míra nebo Mirek. Podle českého kalendáře má [[Jmeniny|svátek]] [[29. únor]]a, tedy pouze v [[přestupný rok|přestupném roce]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Knappová
| jméno = Miloslava
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Jak se bude jmenovat?
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1978
| počet stran = 328
| strany = 67
| isbn = 
}}</ref>

I když slovanský původ jména Horymír se zdá být nepochybný, nelze se ubránit v podtextu s keltskou minulostí této oblasti jistým pochybnostem. Je jisté, že pověst o Šemíkově skoku přišla do Čech přes Německo, kde měla svůj vzor ve staré keltské pověsti o Tristanovi a Izoldě. To, že kůň zde hraje velmi podstatnou úlohu, svědčí pro domněnku, že i ústřední božstvo, kterému bude toto zvíře podřízeno je Epona – bohyně koní. Její rytiny se objevují i v Německu a Anglosasové ji přijali do svého pantheonu jako bohyni jménem -Hor(s)a- s přídomkem velká, -maro-. Výsledným spojením vznikl termín -Hor(s)a-mar-, který ve zkomolené formě Horama(i)r mohl přejít do slovanského jazyka. Koncovka -mir- je ve slovanském jazykovém okruhu totožná s koncovkou -mar- v germánských a keltských jazycích a označuje přídavné jméno -velký- nebo -slavný-.

Možná je však i druhá varianta. V jazyce gaelic existuje termín -goirt- ve významu obilné pole (PN 9). Pro úplnost je ovšem nutné připomenout, že irský termín gorta znamená také hlad, hladomor. Při analýze původu jména lze vycházet i z keltského gorgo, které se vývojem zkrátilo na goro, znamenající divoký (Holder 1896,2033,10). Výsledná složenina by zněla podobně jako Goro-marus nebo Garo-marus. Obsahy názvů se významově dobře kryjí s aktivitami Horymíra, který zasypával doly a upozorňoval na nutnost myslet na obilné zásoby pro zimní čas.

== Známí Horymírové ==
*[[Horymír (vladyka)|Horymír]] z [[Neumětely|Neumětel]] – mytická postava z českých pověstí
* [[Horymír Sekera]] – legenda pardubického hokeje, hráč a později trenér
*[[Horymír Zelenka]] – český básník a malíř

== Reference ==
<references />
[[Kategorie:Mužská jména]]
[[Kategorie:Mužská jména slovanského původu]]