Hidalgo (šlechta)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hidalgo je v původním významu španělský (ale i portugalský) šlechtický titul (jinde v Evropě srovnatelný s titulem rytíř). V průběhu času se ustálilo, že pod termín hidalgo byl zahrnut nižší šlechtic bez titulu (tedy ne baron, hrabě, vévoda atd.), který byl v minulosti osvobozen od placení daní a který hledal své uplatnění většinou ve vojenských službách.

Hidalgové mají svůj původ v dobách reconquisty. V desátém století se termín infanzón (tj. hidalgo) objevuje v astursko-leonských dokumentech jako synonymum pro španělské a středověké latinské výrazy caballero a miles (oba pojmy znamenají „rytíř“). Tito infanzoni byli vazaly ve službách velkých magnátů a církevních prelátů. V polovině dvanáctého století se řady hidalgů začaly uzavírat. Ve městech hraničících s územím ovládaným Maury začali hidalgové dominovat zdejší společnosti a politice, jelikož magnáti a preláti žili v bezpečném zázemí.

Typy hidalgů[editovat | editovat zdroj]

Hidalgos de sangre (tj. na základě krve – „Iure Sanguini“, tzn. že tito hidalgové byli od nepaměti vznešení). Hidalgo de sangre mohl na žádost získat soudní potvrzení o svém šlechtictví od Royal Chancillería z Valladolidu nebo Granady (Královská kancléřství), pokud mohl prokázat, že jeho šlechtictví bylo přijato místním šlechtickým sborem (Cuerpo de Nobleza). V tomto případě se výsledný právní dokument, který ověřuje jeho šlechtictví, nazývá „Carta ejecutoria de hidalguia“ (šlechtický patent).

Hidalgos de privilegio (tj. na základě královské výsady) a hidalgos de Real Provision (tj. na základě záslužných činů) získali šlechtictví od Jeho Veličenstva španělského krále, který je mohl udělit v postavení panovníka nebo v postavení ochránce/protektora vojenského bratrstva, jako je např. Noble Compañia de Ballesteros Hijosdalgo de San Felipe y Santiago.

Aby mohl být někdo považován za hidalga, musel doložit šlechtické předky (nejméně tři mužská pokolení), poté musel být hidalgem veřejně prohlášen (nejdříve se tak dělo královskou kanceláří – Royal Chancillería, viz výše, později převzaly tuto funkci „Cuerpy“, tj. šlechtické sbory té které provincie). Bez uznání a veřejného vyhlášení nemohl být dotyčný považován za hidalga. Tento postup byl uzákoněn v „Las partidas de Alfonso X“ a „Las leyes de Toro“ od r. 1505 a je platný a používaný neustále i v dnešní době.