Henri Stierlin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henri Stierlin
Narození2. dubna 1928
Alexandrie
Úmrtí10. září 2022 (ve věku 94 let)
Ženeva
Příčina úmrtíinfekce
Alma materLausannská univerzita
Curyšská univerzita
Povoláníhistorik umění, novinář a fotograf
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Webová stránkawww.stierlinhenri.com
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Henri Stierlin (2. dubna 1928, Alexandrie – 10. září 2022, Ženeva)[1] byl švýcarský novinář, spisovatel populárních děl o dějinách umění a architektury a fotograf.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Stierlin se narodil v Alexandrii v Egyptě. Studoval klasiku s právem na univerzitách v Lausanne a Curychu. Získal bakalářský titul (právo), zatímco v Lausanne v roce 1954. V letech 1977–1978 také studoval teorii dějin umění na univerzitě v Grenoblu a napsal disertační práci o Symbolické povaze perské mešity.

Novinářskou kariéru[editovat | editovat zdroj]

Stierlin byl publicista v dějinách umění a redaktor ve švýcarských novinách Tribune de Geneve od roku 1955 do roku 1962 a rozhlasový novinář v Radio Suisse v roce 1957 (kulturní pořady.) Editor pro Rizzoli.[2] V roce 1963 se stal generálním redaktorem švýcarského časopisu Radio-TV a architektonickým redaktorem časopisu Werk-Œuvre v roce 1972. V roce 2004 byl jmenován rytířem Čestné legie.

Knihy a publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Živá architektura: starověká mexická (1968), 192 stran[3][4]
  • Encyklopedie světové architektury svazek 2 (1978), 499 stran[3][5]
  • The pre-Colombian (1979), 95 stran[6]
  • Umění Mayů: od Olméků po Toltécké Maye (1981), 211 stran[3][7]
  • Art of the Aztecs (1982), 36 stran[2]
  • Kulturní historie předkolumbovské Ameriky (1984)[8]
  • Umění Inků a jeho původ (1984), 240 stran[3][9]
  • Ma'yan (1994), 192 stran[10]
  • Angkor and Khmer art (1997), 96 stran[11]
  • Umění islámu na východě, od Isfahánu po Tádž Mahal, Grund, Paříž, 2002.
  • L'architecture de l'Islam: Au service de la foi et du pouvoir, kolektiv autorů: Horizonty ((knižní série nº 443), Arts. Paříž: Gallimard, 2003 Deus ex Machina, Infolio, Gollion, 2004
  • Římská říše: od Etrusků k úpadku Římské říše (2004), 240 stran[3][12]
  • Umění středomořského islámu, od Damašku po Cordobu, Grund, Paříž, 2005
  • Fotografická vize architektury: Itinerář v obraze, Infolio, Gollion, 2005. 128s. Splendors of the Persian Empire, Grund, Paříž, 2006.
  • Zlato faraonů (2007), 235 stran[13]
  • The Pharaohs master builders (2008), 255 stran[3][14]
  • Řecko: od Mykén k Parthenonu (2009), 224 stran[3][15]
  • Le buste de Néfertiti: Une imposture de l'égyptologie?, Infolio, Gollion, 2009
  • Teotihuacán: La cité des Dieux, kol. Horizonty (knižní série), 2009
  • Rituály a záhady zbožštěných králů (2010), 224 stran[16]

S Annou Stierlinovou[editovat | editovat zdroj]

  • Splendor of an Islam World (1997), 219 stran[17]
  • Hinduistická Indie: z Khajuraho do chrámového města Madurai (1998), 237 stran[18]
  • Turecko: od Selçuků k Osmanům (1998), 237 stran[19]
  • Islámské umění a architektura (2002), 319 stran[20]

Joint[editovat | editovat zdroj]

  • Pedro Ramirez Vasquez - Living architecture: Mayan (1964), 192 stran[21]
  • Hiroshi Daifuku, Philipe Stern, Ta-kuan Chou, Madeleine Giteau, Son Soubert, Luc Ionesco - SOS Angkor (1971), 42 stran[22]
  • Karl Gerstner - Duch barev: umění Karla Gerstnera: devět obrázkových kapitol a vybrané eseje (1981), 225 stran[23]
  • Octavio Autpaz; Iris Barry; Daniele Lavallee; Jean Paul Barbier; Conceicao, G. Correa (2000) - Předkolumbovská Amerika: Rituální umění Nového světa Henri Stierlin;[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Stierlin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Historia de la arquitectura – Henri Stierlin se fue de puntillas [online]. 15 September 2022 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ a b Google Books and Rizzoli. [s.l.]: ©2011 Google Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g worldcat [online]. © 2010 OCLC Online Computer Library Center, Inc. [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Macdonald & Co., 1968 cit. 21. ledna 2012
  5. ↑ Facts on File ISBN 0-87196-405-8
  6. ↑ Sunflower Books, 1979 cit. 21. ledna 2012
  7. ↑ Macmillan, 1981 cit. 21. ledna 2012 ISBN 0-333-27703-1
  8. ↑ Aurum Press, 1984 cit. 21. ledna 2012 ISBN 2-8302-0604-5
  9. ↑ Rizzoli cit. 21. ledna 2012 ISBN 0-8478-0529-8
  10. ↑ Volume 10 of Architecture of the World Taschen, 1. ledna 1994 cit. 21. ledna 2012 ISBN 3822893099
  11. ↑ Parkstone, 1 May 1997 cit. 21. ledna 2012 ISBN 1-85995-308-5
  12. ↑ Taschen, 2004
  13. ↑ Terrail, 1 June 2007 ISBN 2879393302
  14. ↑ Terrail, 2008 cit. 21. ledna 2012 ISBN 2-87939-328-0
  15. ↑ Taschen, 1. března 2009 - 224 s. cit. 21. ledna 2012
  16. ↑ Actes Sud Archivováno 30. 5. 2016 na Wayback Machine. cit. 21. ledna 2012 ISBN 978-2-7427-8924-5
  17. ↑ Palgrave Macmillan, 30 September 1997 cit. 21. ledna 2012 ISBN 1-86064-219-5
  18. ↑ Taschen, 1998 Taschen's world architecture cit. 21. ledna 2012 ISBN 3-8228-7649-6
  19. ↑ Taschen cit. 21. ledna 2012 ISBN 3-8228-7767-0
  20. ↑ Thames & Hudson, 26 November 2002 cit. 21. ledna 2012 ISBN 0-500-51100-4
  21. ↑ Oldbourne, 1964 & Grosset & Dunlap, 1964 cit. 21. ledna 2012
  22. ↑ Unesco cit. 21. ledna 2012
  23. ↑ MIT Press cit. 21. ledna 2012 ISBN 0-262-07084-7
  24. ↑ Skira, Publication Date:2000 1996 - 2011 AbeBooks Inc. All Rights Reserved cit. 23 September 2011 ISBN 978-88-8118-326-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky (francouzsky)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Henri_Stierlin&oldid=22269059“