Přeskočit na obsah

Helena Emingerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helena Emingerová
Vlastní podobizna, nedatováno, kresba, pastel, papír
Vlastní podobizna, nedatováno, kresba, pastel, papír
Narození17. srpna 1858
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. srpna 1943 (ve věku 84 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materColarossiho akademie
Povoláníilustrátorka, grafička a malířka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Emingerová Holanová (17. srpna 1858, Praha[1] - 4. srpna 1943, Praha) byla ilustrátorka, grafička a malířka.

Život a dílo

Narodila se jako druhé ze čtyř dětí JUDr. Johanna Emingera (1826-1876) a jeho manželky Julie, rozené Mužíkové (1828-??).[2] Studovala soukromě u Karla Javůrka a v c.k. všeobecné kreslířské škole v Praze u Emila Reyniera (1882). Pokračovala studiem kresby u W. Dürra a techniky leptu u prof. M. Dasia v Mnichově (1888-1890) a poté navštěvovala kursy Gustave Claude Etienne Courtoise na Colarossiho akademii v Paříži (1891).[3] Podnikla studijní cesty do Itálie (1891) a často jezdila do Mnichova za polskou malířkou Olgou Boznańskou a do Paříže za Františkem Bílkem a Zdenkou Braunerovou. Pobývala také v Rakousku, Uhrách, Polsku a Rusku. Poprvé vystavovala roku 1879 na výstavě Krasoumné jednoty, od roku 1898 se účastnila výstav SVU Mánes.

Během studií kopírovala obrazy v drážďanské galerii (1882) a v mnichovské Pinakotéce (1884). Zabývala se figurální[4] a portrétní tvorbou a patřila k zakladatelské generaci moderní české grafiky. Její oblíbenou technikou byl pastel a lept. Díky své sestře Kateřině(1856-1934), která se jako klavíristka a profesorka konzervatoře pohybovala v aristokratických rodinách, měla Helena možnost živit se jako malířka portrétů.[5] Důležitou součástí jejího díla byla také sociální tematika.[6]

Poslední léta života strávila v Kostelci nad Černými lesy, kde vytvořila i několik kreseb a pláten s městskými motivy. Větší soubor jejích portrétních kreseb a grafických listů je ve sbírce Památníku národního písemnictví.

Členství ve spolcích

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Oblastní galerie Liberec
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě
  • Památník národního písemnictví

Autorka knih

  • Helena Emingerová, Příroda a děti, nakl. Grosman a Svoboda b. r. Praha
  • Helena Emingerová, Děti z opatrovny, V. Neubert Praha 1946

Katalogy

  • Helena Emingerová 1858 - 1943, Výběr z díla, Mrázová Schusterová Marcela, kat. 32 s., Galerie hlavního města Prahy 1982
  • Helena Emingerová (1858 - 1943), Birnbaumová Breindlová Alžběta, kat. 8 s., Kruh výtvarných umělkyň (Tempo), Praha 1950

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • Vágnerová Sylvie, Hledání vlastního osudu. Helena Emingerová a její místo ve společnosti, diplomová práce, FF JCU v Českých Budějovicích 2004
  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 95-96, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Nyčová Lucie, Žena jako tvůrce a objekt v českém moderním výtvarném projevu, bakalářská práce, FF UJEP v Ústí nad Labem 2011
  • Kuthanová Kateřina, Výtvarné umělkyně ve druhé polovině 19. století, diplomová práce, FF UK, UDU Praha 2006/2007
  • Kuthanová, Kateřina, Autoportrét a sebereflexe malířky v 19. století v Čechách, In: Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století : sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 23.-24. listopadu 2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy / Praha : Scriptorium, 2007 s. 145-155.

Externí odkazy