Heinrich Götz

Heinrich Götz
Narození	1866
Úmrtí	1931 (ve věku 64–65 let)
Povolání	fotograf
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Götz (1866 – 1931) byl vratislavský fotograf německého původu specializující na fotografii architektury a městské veduty.

V 90. letech 19. století absolvoval vzdělání ve Würzburgu u významného německého fotografa Carla Dauthendeya^[1]. Od roku 1902 byl obyvatelem Vratislavi a zaměstnancem Eduarda van Deldena na Gartenstraße (dnes ulice Józefa Piłsudskiego). Roku 1904 se stal po odchodu van Deldena stal majitelem fotografického studia^[2]. Jeho práce získaly ocenění na mnoha výstavách. Kolem roku 1910 si pronajal přízemí a třetí patro domu čp. 2 ve dnešní ulici Tadeusza Kościuszki. V přízemí pracoval a nahoře bydlel s rodinou.

Život a dílo

Po první světové válce se věnoval vynálezům v technologii barevné fotografie^[3]. Götzovo studio se specializovalo na fotografování architektury. Byl také skvělým portrétním fotografem. Mezi významné osobnosti, které fotografoval byli například: Max Berg, Hala Ludowa, městský radní Georga Cohna, architekt Richard Plüddemann a vratislavský starosta Georg Bender. Všechny jejich portréty byly vytvořeny ve studiu a měly reprezentativní charakter. Kromě snímků pořízených na žádost obce

Dokumentoval například restaurování a renovaci vratislavské radnice, byl autorem fotografií pro publikace o tehdejší architektuře, jako Slezské kostely (Schlesische Kirchen) – díla, které vyšlo v roce 1926. Publikoval také v časopise Schlesien, kde otiskl portréty, které se vyznačovaly osobními emocemi. Jednalo se o rodinné fotografie, často s malými dětmi.

Jeho snímky byly použity jako ilustrace pro různé studie na toto téma. Spolupracoval s Richardem Konwiarzem a Ludwigem Burgemeistrem. Kromě fotografické praxe se podílel i na organizační práci fotografů. V období 1903–1920 předsedal Slezské společnosti profesionálních fotografů. Byl autorem řady teoretických článků o fotografii. Inspiroval jej vynikající fotograf Hermann Krone, který byl také spojený s Wroclawí.

Výstavy

V roce 1993 Univerzitní knihovna Městského muzea ve Vratislavi uspořádala výstavu Nieznany portret miasta, která se skládala z více než 100 fotografií. Asi polovina z nich byly fotografie pocházejících z firmy van Deldena. Na vernisáži výstavy byl syn a vnuk Heinricha Götze.

Ocenění

1904 – vyhrál stříbrnou medaili na výstavě ve Wroclawi
1905 – v Darmstadtu získal ocenění prince hesenského
1907 – získal stříbrnou medaili na výstavě v Brémách
1909 – státní meadile Weimar
1910 – stříbrná medaile, Světová výstava v Bruselu

Galerie

Karlsruhe
Karlsruhe, evangelický kostel
Karlsruhe, interiér evangelického kostela
Zámeček Weinberg, Karlsruhe
Karlsruhe, lázně, zámek
Hřbitovní brána, Bürgsdorf u Konstadtu
Zámek Zyrowa

Publikace

Heinrich Götz: Hermann Krone. Zum hundertsten Geburtstag. In: Hans Seger und Erwin Hintze (Hrsg.): Jahrbuch des Schlesischen Museums für Kunstgewerbe und Altertümer (= Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift. Neue Folge). Selbstverlag des Schlesischen Altertumsvereins, vertreten durch Ferdinand Hirt, Breslau 1928

Odkazy

Reference

↑ Prvního petrohradského daguerrotypisty cara Mikuláše I.
↑ Po krátký čas firma Eduarda van Deldena vlastnila dceřinou společností v Poznani
↑ Jeho vynálezy však nebyly významné

Literatura

Iwona Bińkowska, Marzena Smolarek: Nieznany Portret miasta – Fotografie Wrocławia z 2 połowy XIX i początku XX w (ze zbiorów Biblioteki Uniwersyteckiej). VIA s.c., Ratusz wrocławski 1997. ISBN 83-86642-56-4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Götz na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Prvního petrohradského daguerrotypisty cara Mikuláše I.

[2] Po krátký čas firma Eduarda van Deldena vlastnila dceřinou společností v Poznani

[3] Jeho vynálezy však nebyly významné

[1]

[2]

[3]