Hamiltonovo pravidlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny.

Přírodní výběr a altruismus[editovat | editovat zdroj]

Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi
Surikata na stráži
  • Mravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
  • Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
  • Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)