Hamburský racek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hamburský racek
Hamburský racek sivý pruhový
Hamburský racek sivý pruhový
Základní informace
Země původu NěmeckoNěmecko Německo
Využití okrasné plemeno
Stupeň prošlechtění ušlechtilé plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámec malý
Klasifikace a standard
Plemenná skupina Rackové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Hamburský racek, též běloocasý racek,[1] je okrasné plemeno holuba domácího. Je to malý holoubek jemné konstituce, s kulatou hlavou, krátkým zobákem a lasturovitou chocholkou. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny racků a je zapsán pod číslem 0707.

Je to plemeno pocházející z Německa, z Hamburku.[2] Vyšlechtěný byl křížením různých plemen racků a rejdičů.[3] Patří mezi krátkozobé racky, i když jeho zobák je delší ve srovnání s rackem orientálním či africkým. Je to malý pták ušlechtilých tvarů s výraznou kulatou hlavou. Ta je široká, s vyklenutým čelem, zdobená přilehnou lasturovitou chocholkou zakončenou dobře vyvinutými postranními růžicemi. Zobák je široce nasazený v tupém úhlu k čelu a je dost krátký. Jeho barva odpovídá barvě opeření, červení a žlutí holubi mají zobák rohový, modří a černí tmavý až černý. Hrdlo ptáka je vyplněno lalůčkem. Oči jsou žluté až oranžové. Krk je středně dlouhý a přechází v širokou, zaoblenou hruď. Na přední straně krku a hrudi se nachází výrazná náprsenka tvořená zkadeřeným peřím. Záda jsou mírně spadající, křídla přilehlá a nesená na středně dlouhém ocasu. Nohy jsou krátké, s neopeřenými běháky.

Opeření je hladce přilehlé. Celé tělo je barevné, jen ocas včetně horních ocasních krovek a podocasníku jsou vždy bílé. Existuje barevný ráz černý a černopruhý, červený, žlutý, červenopruhý a červený kapratý a žlutopruhý a žlutý kapratý a sivý.

Hamburský racek je výhradně okrasné plemeno vhodné do voliérového chovu, odchov holoubat je kvůli krátkému zobáku většinou možný jen při použití chůvek[3].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 199. (česky) 
  2. Václav Ráček, Sylvestr Chrastil, Leo Lukovský. Vzorník plemen holubů. [s.l.]: Český svaz chovatelů, 2008. Kapitola Hamburský racek. 
  3. a b PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Hamburský racek, s. 68. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky) 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky)