Hamburský racek
| Hamburský racek | |
|---|---|
 Hamburský racek sivý pruhový | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Německo |
| Využití | okrasné plemeno |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Tělesná charakteristika | |
| Tělesný rámec | malý |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | Rackové |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
Hamburský racek, též běloocasý racek,[1] je okrasné plemeno holuba domácího. Je to malý holoubek jemné konstituce, s kulatou hlavou, krátkým zobákem a lasturovitou chocholkou. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny racků a je zapsán pod číslem 0707.
Je to plemeno pocházející z Německa, z Hamburku.[2] Vyšlechtěný byl křížením různých plemen racků a rejdičů.[3] Patří mezi krátkozobé racky, i když jeho zobák je delší ve srovnání s rackem orientálním či africkým. Je to malý pták ušlechtilých tvarů s výraznou kulatou hlavou. Ta je široká, s vyklenutým čelem, zdobená přilehnou lasturovitou chocholkou zakončenou dobře vyvinutými postranními růžicemi. Zobák je široce nasazený v tupém úhlu k čelu a je dost krátký. Jeho barva odpovídá barvě opeření, červení a žlutí holubi mají zobák rohový, modří a černí tmavý až černý. Hrdlo ptáka je vyplněno lalůčkem. Oči jsou žluté až oranžové. Krk je středně dlouhý a přechází v širokou, zaoblenou hruď. Na přední straně krku a hrudi se nachází výrazná náprsenka tvořená zkadeřeným peřím. Záda jsou mírně spadající, křídla přilehlá a nesená na středně dlouhém ocasu. Nohy jsou krátké, s neopeřenými běháky.
Opeření je hladce přilehlé. Celé tělo je barevné, jen ocas včetně horních ocasních krovek a podocasníku jsou vždy bílé. Existuje barevný ráz černý a černopruhý, červený, žlutý, červenopruhý a červený kapratý a žlutopruhý a žlutý kapratý a sivý.
Hamburský racek je výhradně okrasné plemeno vhodné do voliérového chovu, odchov holoubat je kvůli krátkému zobáku většinou možný jen při použití chůvek[3].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 199.
- ↑ Václav Ráček, Sylvestr Chrastil, Leo Lukovský. Vzorník plemen holubů. [s.l.]: Český svaz chovatelů, 2008. Kapitola Hamburský racek.
- ↑ a b PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Hamburský racek, s. 68.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamburský racek na Wikimedia Commons
