Halogenidy alkalických kovů
Halogenidy alkalických kovů jsou anorganické sloučeniny odpovídající vzorci MX, kde M je alkalický kov a X halogen. Často se používají jako zdroje příslušných kovových kationtů a halogenidových aniontů. Nejrozšířenější z těchto sloučenin je chlorid sodný.[1]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Většina halogenidů alkalických kovů vytváří plošně centrované krystalové mřížky, kde kovy i halogenidy mají oktaedrické geometrie a koordinační číslo každého iontu je 6. Chlorid, bromid a jodid cesný krystalizují v prostorově centrovaných mřížkách, kde mohou větší kovové ionty (a také anionty) dosahovat koordinačního čísla 8.[2]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Halogenidy alkalických kovů krystalizují jako bezbarvé látky, jemně rozemleté krystaly jsou bílé. Tají za teplot v řádu stovek °C za vzniku bezbarvých kapalin; vysoké teploty tání jsou způsobeny velkými hodnotami mřížkové energie. Při přechodu do plynného skupenství se tvoří plyny složené z dvouatomových molekul.
Tyto sloučeniny se rozpouštějí v polárních rozpouštědlech, roztoky obsahují vysoce solvatované anionty a kationty. Alkalické kovy jsou velmi dobře rozpustné ve svých halogenidech: například cesium se s cesnými halogenidy mísí neomezeně za jakékoliv teploty nad jejich teplotou tání.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alkali metal halide na anglické Wikipedii.
- ↑ Greenwood, N. N.; & Earnshaw, A. (1997). Chemistry of the Elements (2nd Edn.), Oxford:Butterworth-Heinemann ISBN 0-7506-3365-4
- ↑ Wells, A. F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press ISBN 0-19-855370-6
- ↑ James E. Huheey; Ellen A. Keiter; Richard L. Kieter. Inorganic chemistry : principles of structure and reactivity. Cambridge, Massachusetts: Harper, 1993. Dostupné online. ISBN 006042995X. S. 377.