Hadrovský mlýn
| Hadrovský mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1499 |
| Poloha | |
| Adresa | K Cementárně 12/23, Praha 5 - Radotín,  Česko |
| Souřadnice | 49°59′34,5″ s. š., 14°20′35,6″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hadrovský mlýn (U Hadrů, Hadrový, Brouchův) je bývalý vodní mlýn v Praze 5, který stojí na Radotínském potoce.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vodní mlýn je zmíněn roku 1499 v Privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského opatu kláštera zbraslavského: „Item dáno jest povolení královské mlynáři velebného opata zbraslavského, aby týž mlynář šaty staré, které k dělání papíru slouží, jinam ze země voziti a prodávati nedopouštěl a papír z nich pro obecný užitek země české dělal.“[1]
V roce 1654 je v Berní rule uveden mlynář Jan Drchota Hadra. Roku 1684 uvádí gruntovní kniha cisterciáckého kláštera na Zbraslavi: „Léta 1684 Jan Berounský s povolením vrchnosti milostiv postavil ten mlýn, kterýžto po mnoho let pustý byl. Pusté místo s políčkem šacováno bylo na 60 kop míšeňských, Roční kladení peněz po šesti kopách.“[1]
Koncem 19. století postavila sestra mlynáře Josefa Malého s manželem ing. Prokeschem na zahradě u mlýna výletní restauraci s tanečním sálem, zvanou „U Hadru“. Přilehlé budovy mlýna pak roku 1913 koupila firma Bárta a Tichý, která zde zřídila drtírnu a dílnu na opracování mramoru.[1]
Po smrti mlynáře Josefa Malého roku 1925 dědicové rozdělili mlýn na mlýnici a obytný dům a ten prodali k bydlení. V bývalé mlýnici se poté vyráběly žehličky, později zde byla sodovkárna. Protože se v době 2. světové války ing. Prokesch přihlásil k německé národnosti, došlo roku 1945 ke konfiskaci výletní restaurace a jejímu předání firmě Fiedler (později Janka); firma v ní zřídila jídelnu pro učňovské středisko vybudované na zahradě.[1]
V roce 1950 byla bývalá mlýnice zbořena a zůstala pouze jediná zeď, obytná budova dál sloužila k bydlení.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Původně barokní, zděný mlýn se skládal z mlýnské budovy a obytného domu; patrová obytná budova měla podélný vikýř.[1]
Voda k mlýnu vedla náhonem. V roce 1930 měl jedno kolo na svrchní vodu, hltnost 0,161 m³/s, spád 5 metrů a výkon 6,97 HP.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h Mlýn U Hadrů, Hadrový, Hadrovský, Brouchův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 25.8.2016. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Irena Kozáková. Mlýny na Radotínském potoce. Letopisecká komise Radotín. 20. října 2016. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online Archivováno 15. 7. 2021 na Wayback Machine..
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Brouchův mlýn v Radotíně. S. 202-204
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Radotín na webu ČÚZK, Archivní mapy