Gunnbjørn
| Gunnbjørn | |
|---|---|
 Letecký pohled na Watkinsovo pohoří | |
| Vrchol | 3 694 m n. m. |
| Prominence | 3 694 m ↓ Atlantik |
| Izolace | 3 254 km → Mittelhorn |
| Seznamy | Nejizolovanější hory #9 Ultraprominentní hory |
| Poznámka | Nejvyšší hora Grónska a celého Dánského království |
| Poloha | |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Stát |  Grónsko |
| Pohoří | Watkinsovo pohoří |
| Souřadnice | 68°55′10″ s. š., 29°53′55″ z. d. |
  Gunnbjørn | |
| Prvovýstup | 16. srpna 1935 – Augustine Courtauld, Jack Longland, Ebbe Munck, Harold G. Wager, Lawrence Rickard Wager |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gunnbjørn (dánsky Gunnbjørn Fjeld, někdy též Hvitserk) je nejvyšší hora Grónska a tím i nejvyšší bod Dánského království. Zároveň jde o nejvyšší horu, která leží severně od severního polárního kruhu, a bývá proto označována také jako nejvyšší hora Arktidy. Vrchol dosahuje nadmořské výšky přibližně 3 694 m a tvoří výrazný nunatak, tedy skalnatý vrchol vyčnívající nad okolní ledovec či pevninský led.[1][2][3]
Poloha a charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Gunnbjørn se nachází ve východní části Grónska v pohoří Watkins na území obce Sermersooq, v oblasti tradičně označované jako Ittoqqortoormiit. Leží asi 60 km od neobydleného úseku východního pobřeží mezi osadami Tasiilaq a Ittoqqortoormiit.[1] Pohoří Watkins obsahuje několik dalších vrcholů s výškou přes 3 500 m.[4]
Hora je typickým nunatakem – skalním masivem, který proráží okolní pevninský led a ledovce východního Grónska; v jejím bezprostředním okolí leží zejména ledovce Christian IV, Kronborg a Rosenborg.[4][2] Udávaná výška vrcholu se v literatuře mírně liší; často bývá zaokrouhlena na 3 700 m, současné topografické zdroje ale uvádějí hodnotu kolem 3 694 m.[5] Díky prominenci 3 694 m a topografické izolaci přibližně 3 254 km směrem k vrcholu Mittelhorn v Alpách patří Gunnbjørn k nejvýraznějším a nejizolovanějším horám světa.[5]
Podle geologických studií je masiv tvořen především plošnými čedičovými výlevy (tzv. flutbasalty) paleogenního stáří, které souvisejí s vývojem severoatlantického vulkanického provincie.[6][7]
Název
[editovat | editovat zdroj]Hora je pojmenována po vikingském mořeplavci Gunnbjørnu Ulfssonovi, který podle islandských ság kolem roku 875 jako první Evropan spatřil Grónsko.[1] V sagové literatuře se vrchol někdy ztotožňuje s horou označovanou jako Hvítserkr (doslova „bílý šat“), o níž je známo pouze to, že se nacházela na východním pobřeží Grónska.[8][4]
Historie výstupů
[editovat | editovat zdroj]První doložený výstup na Gunnbjørn se uskutečnil 16. srpna 1935. Vrcholu tehdy dosáhla pětičlenná expedice ve složení Augustine Courtauld, Jack Longland, Ebbe Munck, Harold G. Wager a Lawrence Rickard Wager.[9] Druhý zaznamenaný výstup proběhl až roku 1971 a třetí v roce 1987.[9] Odlehlá poloha zhruba 60 km od pustého pobřeží a náročný ledovcový terén v okolí způsobují, že hora je i nadále cílem jen omezeného počtu horolezeckých expedic. Přístup obvykle zajišťují vrtulníky nebo letadla se lyžovým podvozkem, často startující z Islandu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 RASMUSSEN, Rasmus Ole. Gunnbjørn Fjeld. Den Store Danske [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (dánsky)
- 1 2 Gunnbjørn Fjeld: The Highest Peak in Greenland. Copernicus Data Space Ecosystem [online]. 2024-10-31 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Highest Arctic mountain. Guinness World Records [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 APOLLONIO, Spencer. Lands that Hold One Spellbound: A Story of East Greenland. [s.l.]: [s.n.] S. 350. (anglicky)
- 1 2 Gunnbjørn Fjeld, Greenland. www.peakbagger.com [online]. Peakbagger.com [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENRIKSEN, Niels. Grønland – geologi. Den Store Danske [online]. 2016-08-22 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ BROOKS, C. Kent. The East Greenland rifted volcanic margin. [s.l.]: Geological Survey of Denmark and Greenland, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Meddelelser. [s.l.]: Norsk polarinstitutt, 1941. S. 209. (norsky)
- 1 2 WOOLLEY, Stan. Gunnbjørnsfjeld. American Alpine Journal. 1988, roč. 30, čís. 62. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnbjørn na Wikimedia Commons - G4 Expedition, Watkins Mountains 2004 – fotografie a zpráva z výpravy (anglicky)
- Přehled výstupů na Gunnbjørn a další vrcholy Watkinsova pohoří (anglicky)
- N. Henriksen a kol.: Greenland from Archaean to Quaternary. Descriptive text to the Geological map of Greenland 1:2 500 000 – souhrnný přehled geologie Grónska (anglicky)
- C. K. Brooks: The East Greenland rifted volcanic margin – přehled paleogenní vulkanické provincie ve východním Grónsku (anglicky)
- P. Japsen a kol.: Episodic burial and exhumation in North-East Greenland before and after opening of the North-East Atlantic – moderní studie vývoje reliéfu severovýchodního Grónska (anglicky)
.svg)