Good governance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Good governance (dobré vládnutí) je široce mezinárodně uznávaný koncept vztahující se v nejobecnějším slova smyslu ke snaze o nalezení praktického řešení v oblasti řízení, zdrojů, představ a názorů, kterým se věnoval již tzv. Nový veřejný management a Nová veřejná administrace v 70. letech 20. století.[1] O definici pojmu se v průběhu doby pokouší několik mezinárodně působících organizací jako je Světová banka, Rozvojový program OSN (UNDP), Ekonomická a sociální komise pro Asii a Tichomoří (UNESCAP) nebo Rada Evropy. Pojetí good governance se v průběhu vývoje mění, někdy se zužuje a jindy rozšiřuje.

Koncept good governance se objevil jako reakce na „špatné vládnutí“, které se vyznačuje vysokou mírou korupce, vlády bez odpovědnosti a nedostatku respektu k lidským právům.[2] Jednu z prvních definicí poskytla Světová banka, která ji definuje jako předvídatelnou, otevřenou a osvícenou tvorbu politiky (transparentní proces), profesionální administrativu, vládu zodpovědnou za své činy, silnou participaci občanské společnosti ve veřejných otázkách a zachovávání vlády práva.[3] Donoři, mezinárodní instituce či donorské země hledali určující kritéria jako podmínku k zajištění efektivity jejich hospodářské pomoci. Naplňování jednotlivých elementů apolitického konceptu good governance mělo napomoci k dosažení takových podmínek. Koncept good governance je dnes velmi komplexní a uplatňuje se v řadě disciplín: politické a ekonomické sféře, administrativní sféře, občanské společnosti, manažerské a korporátní oblasti apod.

Mezi základní prvky konceptu obecně patří efektivní, nestranný a rychlý soudní proces, transparentní veřejné instituce, odpovědnost za rozhodování veřejných činitelů, převod zdrojů a rozhodování z centra na místní úroveň, smysluplná účast občanů při projednávání veřejných politik, univerzální ochrana lidských práv, nediskriminační zákony.[2]

Podobně ke good governance přistupuje rovněž Ekonomická a sociální komise pro Asii a Tichomoří (UNESCAP), která v roce 2008 tento koncept definovala jednoduše jako „proces rozhodování a uplatnění (nebo neuplatnění) rozhodnutí“ a mezi hlavní principy dobré správy zahrnuje: právní stát, participaci, transparentnost, komunikaci a reakci na podněty, snahu o nalezení konsenzu, poctivost a začlenění, efektivitu a účelnost, zodpovídání se – skládání účtů.[1]

Ke konceptu dobré správy se rovněž hlásí Rada Evropy, jež k tomuto tématu vydala několik dokumentů, ovšem ty se převážně zaměřují na jednotlivé aspekty výkonu veřejné správy jako dobré správy. Zatímco doporučení Rady Evropy Rec(2007)7 o dobré veřejné správě/good governance, přijaté dne 20. 6. 2007 na 999. schůzi náměstků ministrů konkrétně definuje základní právo na dobrou veřejnou správu. Ve smyslu Dodatku k doporučení je dobrá správa definována skrze její jednotlivé součásti označované jako zásady dobré správy. Těmi jsou zásada zákonitosti, rovnoprávnosti, nestrannosti, proporcionality, právní jistoty, časové přiměřenosti, participace, úcty k soukromí a transparentnosti.[4]

Konceptem good governance se v ČR zabývá nezávislý think tank Centrum of Excellence for Good Governance.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VYMĚTAL, Petr. What is good governance about? The roots and key elements of the concept. Praha: Oeconomica, 2007. 
  2. a b Good Governance – O Good Governance. goodgovernance.cz [online]. [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (česky) 
  3. Governance: The World Bank's Experience. [s.l.]: World Bank Publications 90 s. Dostupné online. ISBN 9780821328040. (anglicky) Google-Books-ID: lylQWqEdtrkC. 
  4. COUNCIL OF EUROPE. Recommendation CM/Rec(2007)7 of the Committee of Ministers to member states on good administration. [s.l.]: [s.n.], 2007. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Webové stránky Centrum of Excellence for Good Governance