Geršom ben Jehuda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Geršom ben Jehuda
Narození asi 960
Mety, Lotrinsko
Úmrtí 1028 nebo 1040
Mohuč, Německé království
Hlavní působiště Mohuč, Špýr, Worms
Období rišonim
Žáci a následovníci Eliezer ben Jicchak ha-Gadol, Ja'akov ben Jakar
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Geršom ben Jehuda (asi 960, Mety1028 nebo 1040, Mohuč),[1] známý též jako rabejnu Geršom (hebrejsky: רבנו גרשום‎‎, „náš učitel Geršom“) a díky své reputaci označovaný jako Me'or ha-gola (מאור הגולה‎‎, „světlo exilu“),[2] byl významný německý rabín, talmudista a halachista. Je znám mimo jiné pro rabínský synod, který svolal kolem roku 1000 n. l. do Mohuče, na němž ustanovil řadu zákonů a zákazů, včetně zákazu polygamie či nutnosti souhlasu obou stran k rozvodu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v MetáchLotrinsku, které bylo součástí Svaté říše římské. Jeho otcem a učitelem byl Jehuda ben Me'ir ha-Kohen, jenž byl jednou z největších rabínských autorit své doby.[3] Po smrti první manželky se oženil s vdovou Bonou a usadil se v Mohuči, kde se věnoval učení Talmudu. Mezi jeho žáky patřili například Eliezer ben Jicchak ha-Gadol nebo Ja'akov ben Jakar, učitel Rašiho.[3] Díky jeho učení se oblast Porýní stala novým duchovním centrem evropského židovstva.[2]

Z jeho díla se dochovala pouze malá část. Jeho učení se tak zachovalo především prostřednictvím jeho žáků.[2] Podle různých zdrojů měl provést revizi celého Talmudu. Jeho významným počinem byl pokus o sjednocení rabínské autority nad roztříštěným židovským osídlením. Prostřednictvím synodů se pokusil shromáždit zástupce všech židovských obcí a diskutovat s nimi problémy, existující v různých částech Evropy.[2] Je obtížné určit, která z nařízení jsou skutečně jeho, a která mu byla přiřčena z úcty k jeho autoritě. Mezi nařízení a zákazy (takanot), které jsou mu připisovány, patří například:[2]

  • Místní židovský soud má pravomoc nejenom nad židy dané židovské obce, nýbrž nad všemi židy nacházejícími se v témže městě. Cílem bylo zabránit porušování místních zvyků s odůvodněním, že daný zvyk není dodržován v jiné židovské obci.
  • Pokud člen židovské obce vlastní synagogu, nesmí z osobních důvodů bránit nikomu v účasti na bohoslužbě.
  • Menšina musela akceptovat nařízení většiny, aby byla zachována společná síla komunity.

Přibližně v roce 1000 n. l. svolal do Mohuče synod, na němž bylo rozhodnuto o následujícím:[3]

  • zákaz polygamie,
  • nezbytnost získání souhlasu obou stran k rozvodu,
  • úprava nařízení, týkajících se lidí, kteří byli donuceni ke konverzi,
  • zákaz otevírání korespondence, adresované někomu jinému.

Nařízení o zákazu polygamie a nutnosti získat souhlas obou stran k rozvodu Geršomovi přiřkl rabín Me'ir z Rothenburgu (1220–1293).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gershom ben Judah [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 139–140. (anglicky) 
  3. a b c SCHECHTER, Solomon; BLOCH, Isaac. Gershom Ben Judah (called also Gershom ha-Zaḳen ="Gershom the Elder," and Me'or ha-Golah ="Light of the Exile"): [online]. Jewish Encyclopedia [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MALAMAT, Abraham; BEN-SASSON, Haim Hillel. A History of the Jewish People. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1976. 1170 s. Dostupné online. ISBN 0-674-39731-2. Kapitola Rabbenu Gershom, The Light of the Exile, s. 433–438. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Rabbenu Gershom ben Yehuda [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ABRAMSON, Henry. Rabenu Gershom: Me'or Ha-Golah [online]. jewishhistorylectures.org, 2013-12-19 [cit. 2015-11-15]. Záznam z přednášky. Dostupné online. (anglicky)