George Howard, 7. hrabě z Carlisle

George Howard, 7. hrabě z Carlisle
George Howard, 7. hrabě z Carlisle
Místokrál v Irsku
	Ve funkci:; 13. března 1855 – 12. března 1858
Předchůdce	Edward Eliot, 3. hrabě ze St Germans
Nástupce	Archibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu
	Ve funkci:; 13. července 1859 – 8. listopadu 1864
Předchůdce	Archibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu
Nástupce	John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley
Stranická příslušnost
Členství	Liberální strana
Narození	18. dubna 1802 ; Berkeley Square
Úmrtí	5. prosince 1864 (ve věku 62 let) ; Zámek Howard
Místo pohřbení	The Mausoleum And Bastion Wall With Gates And Railings
Rodiče	George Howard, 6. hrabě z Carlisle a Georgiana Howard
Příbuzní	Caroline Howard, Georgiana Agar-Ellis, Baroness Dover, Frederick Howard, Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu, William George Howard, Edward Howard, 1st Baron Lanerton, Blanche Howard, Charles Howard, Lady Elizabeth Howardová, Henry Howard a Lady Mary Howard (sourozenci)
Alma mater	Christ Church; Etonská kolej
Profese	politik, básník, spisovatel a aristokrat
Ocenění	Podvazkový řád; společník Královské společnosti
Commons	George Howard, 7th Earl of Carlisle
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

George William Frederick Howard, 7. hrabě z Carlisle (George William Howard, 7th Earl of Carlisle, 7th Viscount Morpeth, 7th Baron Dacre of Gillesland) (18. dubna 1802, Londýn, Anglie – 5. prosince 1864, Castle Howard, Anglie) byl britský státník ze starobylého rodu Howardů. Vynikl jako parlamentní řečník Liberální strany, uplatnil se také jako spisovatel a ve správě univerzity v Aberdeenu. Jako dědic rodových titulů byl od roku 1848 členem Sněmovny lordů, několikrát byl členem vlády, dvakrát zastával funkci irského místokrále.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarším synem 6. hraběte z Carlisle. Po středoškolském vzdělání v Etonu vynikl za studií v Oxfordu, poté cestoval po Evropě (1823–1824), v letech 1826–1841 a 1846–1848 byl členem Dolní sněmovny, v politice patřil k whigům. V roce 1826 doprovázel svého strýce vévodu z Devonshire do Ruska na korunovaci cara Mikuláše I. V letech 1835–1841 byl státním sekretářem pro Irsko, od roku 1835 byl zároveň členem britské a irské Tajné rady. Od roku 1847 byl lordem-místodržitelem ve východním Yorku. V roce 1848 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby vystupoval pod jménem vikomt Morpeth). Mezitím vstoupil do vlády jako vrchní komisař státních lesů, zároveň byl předsedou vládní komise pro urbanistický rozvoj Londýna (1846–1849), v letech 1848-1849 zastával i post prezidenta úřadu pro zdravotnictví. V letech 1850–1852 byl lordem kancléřem vévodství lancasterského. V Palmerstonových vládách zastával dvakrát funkci místokrále v Irsku (1855–1858 a 1859–1864). V roce 1855 získal Podvazkový řád.

Byl svobodný a zemřel bez potomstva, rodové tituly zdědil jeho mladší bratr William George Howard (1808-1889), absolvent oxfordské univerzity a duchovní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ottův slovník naučný, díl 5.; Praha, 1892 (reprint 1997) s. 163–164 ISBN 80-7203-133-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu George Howard, 7. hrabě z Carlisle na Wikimedia Commons

Rodokmen hrabat z Carlisle Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine.