Genetický draft

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Genetický draft, také nazývaný evoluční svezení se, nastává pokud se frekvence výskytu alely v populaci mění ne protože by na ní působil selekční tlak, ale protože je blízko jinému genu ve stejném chromozomu. Zároveň, pokud gen projde selektivním smetením, ovlivní také frekvenci výskytu všech genů, které jsou s ovlivněnými vlastnostmi ve vzájemné rovnováze. Takovým procesem se v genofondu mohou šířit i neutrální nebo mírně škodlivé alely. Naopak pokud nová škodlivá mutace eliminuje z genofondu neutrální alely, proces nazýváme selekce na pozadí. Jak selekci na pozadí tak evoluční svezení se řadíme mezi stochastické (náhodné) evoluční procesy, jako genetický drift.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní anglický název genetic hitchhiking poprvé použil roku 1974 Maynard Smith a John Haigh, ale jev nebyl příliš studován až do práce Johna H. Gillspieho z roku 2000.[1]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Evoluční svezení se nastává, když je neutrální polymorfismus ve spojené nerovnováze s druhým místem výskytu genu, který je ovlivněn selektivním smetením. Neutrální alela, která je spojená s onou nově vzniklou mutací se bude v genomu objevovat stále častěji, v některých případech dokud se nefixuje v populaci. Ostatní neutrální alely, které jsou spojeny s nevýhodnou variantou oné alely se budou stávat v genomu naopak stále vzácnějšími.[2][3] Sečteno a podtrženo, evoluční svezení se značně redukuje genodiverzitu v populaci.

Nejedná se však pouze o neutrální mutace, „příživnické“ mutace se mohou také evolučně svést.[4]

Ještě předtím, než se ale svezená nevýhodná či neutrální alela fixuje nebo úplně zmizí z genomu populace může být přerušena rekombinací.[3] Čím blíže je evolučně svezený polymorfismus genu vystavenému selekci, tím menší je pravděpodobnost, že rekombinace nastane.[5] Tento princip může být užitečný, pokud chceme pomocí mapování populace zjistit, které geny byly v nedávné době vystaveny selekčnímu tlaku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genetic hitchhiking na anglické Wikipedii.

  1. GILLESPIE, John H. Genetic Drift in an Infinite Population: The Pseudohitchhiking Model. Genetics. 2000, s. 909–919. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KREITMAN, Marty. Hitchhiking Effect. Encyclopedia of Genetics. 2001, s. 952–953. Dostupné online. DOI:10.1006/rwgn.2001.0619. (anglicky) 
  3. a b Fay, Justin C., Wu, Chung-I. 2000. Hitchhiking Under Positive Darwinian Selection. Genetics 155(3): 1405-1413.
  4. GOOD, B. H.; DESAI, M. M. Deleterious Passengers in Adapting Populations. Genetics. 5 September 2014, s. 1183–1208. DOI:10.1534/genetics.114.170233. (anglicky) 
  5. Braverman, John M., Hudson, Richard R., Kaplan, Norman L., Langley, Charles H., Barton, Wolfgang. 1995. The Hitchhiking Effect on the Site Frequency Spectrum of DNA Polymorphisms. Genetics Society of America 140(2): 783-797.