Gatsbyho křivka

Giniho koeficient je korelován s tím, jak je příjem potomků dán příjmem rodičů. (na horizontální ose nerovnost, na vertikální mezigenerační mobilita)

Gatsbyho křivka je označení pro empirický vztah mezi Giniho koeficientem (nerovnost v příjmech) a mírou, jakou se dědí majetek od rodičů (mezigenerační mobilita). Označení zavedl ekonom Alan Krueger podle postavy románu Velký Gatsby.

Popis grafu

Graf (Korelační diagram) ilustruje silný pozitivní korelační vztah mezi příjmovou nerovností a mezigenerační mobilitou (tj. jak težké je pro děti dosáhnout vyšších příjmů než mají jejich rodiče). Příjmová nerovnost je meřena pomocí Giniho koeicientu; mezigenerační mobilita je vyjádřena hodnotou mezigenerační příjmové elasticity. Vyšší hodnoty Giniho koeficientu znamenají vyšší nerovnost ve společnosti; vyšší hodnoty elasticity naopak znamenají nižší mezigenerační mobilitu (tj. pro děti je náročnější překročit příjmy svých rodičů).

Postavení jednotlivých zemí v celosvětovém kontextu

Severské státy vykazují mají ve srovnání s ostatními státy vyšší rovnost v příjmech a menší dědivost (rovné příležitosti), v grafu se nacházejí v levém dolním rohu. Tyto státy vykazují vyšší mezigenerační příjmovou mobilitu, což může být způsobeno tím, že v těchto státech jsou vysoké daně a vzdělávání je většinou hrazené ze státního rozpočtu (a tudíž je vzdělání dostupné i pro děti z rodin s nižšími příjmy, pro které je pak jednodušší dostat se do vyšší příjmové třídy). Další země nacházející se v levém spodním části grafu jsou Japonsko a Německo. Většina evropských zemí se pak nachází v prostřední části grafu. Naopak USA se, možná překvapivě, nachází v oblasti zemí s vyšší nerovností a nižší mezigenerační příjmovou mobilitou. Přestože je USA považována za zemi rovných příležitostí, realita je spíše opačná (příčinnou může být například slabší sociální systém a privátně hrazené vzdělávání, tedy opak služeb poskytovaných Severskými státy zmíněných výše). Mezi země s nejhoršími hodnotami patří především státy Jižní Ameriky, kde je vysoká nerovnost a silný vliv socioekonomického postavení rodičů na děti následné postavení jejich dětí.

Další teorie Gatsbyho křivky

V této části jsou informace čerpány z . Při uvažování následujících teorií a modelů je potřeba brát v potaz, že často pracují s jiným vyjádřením nerovnosti než Gini index.

Modely rodinných investic (Family investment models)

Hlavní myšlenkou je v tomto případě teze, že investice rodičů do vzdělání svých dětí jsou důležité. V těchto modelech se uvažuje jakým způsobem rodiče rozdělují svůj příjem mezi vlastní spotřebou a vzděláváním svých dětí. Mezi hlavní faktory ovlivňující jejich rozhodování patří například omezená dostupnost financí (málo naspořených peněz, nemožnost si půjčit, nízké příjmy atd.) a stres (fyzický i psychický). Právě stres, spojený s deprivací, může následně vést k potlačení vývoje dětí a jejich horšímu prosazení v budoucím životě (neschopnost vytvořit si svůj lidský kapitál).

Dovednostní modely (Skill models)

Další modely zkoumají význam dovedností a dochází k závěru, že výsledky jedince v dospělosti jsou ovlivněni dovednostmi, které jsou získávány v průběhu dětství a dospívání v důsledku řešení různých životních situací a v důsledku podnětů získaných v rodinném prostředí.

Sociální modely (Social models)

Zabývají se především sociálními interakcemi. Zdůrazňují, že významným faktorem je "segregace" bohatých a chudých. Segregací je v tomto kontextu myšleno rozdělení různých příjmových skupin do oddělených komunit, mezi těmito komunitami je pak náročnější přecházet, ve smyslu změny socioekonomického postavení. V důsledku toho pak bohatí zůstávají bohatými a chudí chudými.

Dále poukazují na další dva důsledky geografického rozdělení bohatých a chudých. Prvním je vztah mezi výší příjmů v určitých oblastech a celkovými výdaji na školství v těchto oblastech (často je tento vztah totiž pozitivní, tedy v chudších oblastech jsou výdaje na školství nižší než v oblastech bohatých). Druhým důsledek je vliv okolí (resp. sousedství) na výsledky vzdělávání - ovlivňuje je především skrze vlivy na sociální rozvoj dětí a na jejich chování, dále má vliv na vytváření mezilidských vztahů. Socioekonomická komunita, ve které lidé žijí, pak také často souvisí s kvalitou životního prostředí.

Kritika originální teorie Gatsbyho křivky

Yonatan Berman ve svém článku popisuje, jaký způsobem jsou veličiny použité při zobrazovaní Gatsbyho křivky propojené. Zdůrazňuje jejich "mechanický vztah" plynoucí především z definice mezigenerační příjmové elasticity, která vychází z podobného matematického základu jako Giniho koeficient. Berman naznačuje, že právě tento společný matematický základ může být příčinnou empirického vztahu zobrazeného Gatsbyho křivkou a tedy poukazuje na to, že jejich silný vztah je vlastně očekávatelný.

K podobným závěrům dochází také Greg Mankiw, který označuje korelaci Gatsbyho křivky za ne úplně překvapující. Dále také argumentuje, že porovnáváním obecně bohatších a chudších zemí nutně dostaneme požadovaná vztah, jelikož chudší populace má vyšší tendenci zůstávat chudší a bohatší naopak zůstávat bohatší. Tento argument byl ovšem následně podroben kritice a lze ho tedy považovat minimálně za kontroverzní.

Odkazy

Literatura

• Corak, Miles. “Income Inequality, Equality of Opportunity, and Intergenerational Mobility.” The Journal of Economic Perspectives 27, no. 3 (2013): 79–102. http://www.jstor.org/stable/41955546.
• PROKOP, Daniel. Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Brno: Host, 2019. ISBN 978-80-7577-991-5. [1]

Portály: Ekonomie