Fu-ťi

Fu-ťi (čínsky pchin-jinem s vyznačenými tóny fújī, znaky zjednodušené 扶乩, tradiční 扶箕) je metoda automatického psaní, sloužící k propojení člověka s duchovním světem.^[1] Praktikuje se v taoistických chrámech na Tchaj-wanu, v Hongkongu a některých svatyních lidových náboženství v Čínské lidové republice.^[2]

Historie

Tento způsob komunikace s duchovním světem se rozšířil za dynastie Sung a dále se vyvíjel za dynastií Ming a Čching, ačkoliv byl Čchingským právním kodexem zakázán.^[3]

I když je těžké specifikovat, od jaké doby byla metoda fu-ťi považována za součást Taoismu, uvádí se, že se používala při psaní taoistických textů, jako například Lu-cu Wu-ťi Pao-čchan 呂祖無極寶懺 (Vzácné pokání patriarchy Lu) z období dynastie Čching.^[2]

Postup

Nástroj k fu-ťi, vystaven v Muzeu Lan-jang na Tchaj-wanu.

Před zahájením fu-ťi se na znamení pozvání entity zapaluje kadidlo a papírový talisman, popřípadě speciální žlutý papír piao 表. Ke komunikaci se následně využívá nástroj, vyrobený ze tří tyčí. Dvě z nich jsou dlouhé přibližně devadesát centimetrů, spojené k sobě do tvaru písmene „V“. V místě jejich spojení, je v pravém úhlu připevněna kratší tyč, jejíž koncem se zapisují znaky a kreslí obrazce na desku s pískem, či popelem. Jako další způsob se uvádí zaznamenání znaků a obrazců na papír za pomoci štětce připevněného ke kratší tyči.^[4]

Ramena delších tyčí obvykle drží dvě osoby, známé jako fu-ťi-če 扶乩者, někdy ale drží celou konstrukci pouze jedna. Znaky interpretuje tu-ťi-če 讀乩者 a zapisuje čchao-ťi-če 抄乩者.^[2]

Využití

Metoda fu-ťi se využívá k věštění. Intelektuálové ji v minulosti používali například k předpovídání otázek u zkoušek. V moderní době se lidé ptají na své podnikání, budoucnost v oblasti životních cest a vztahů. Pozornost se věnuje také předpovídání velkých změn ve společnosti. Fu-ťi využívají i lidé, kteří chtějí požádat o radu, jak se vypořádat se zdravotními problémy. Někteří taoisté, v minulosti i nyní, touto formou píší o principu tao.^[2]

Odkazy

Reference

↑ LI, Guoping. The Spirit-Writing Movement in the Chaozhou Region: Response to Modern Crises (1840–1949). Religion and Crisis in Late Imperial and Modern China [online]. 2023, 14(4), s. 1–13 [cit. 2023-04-27]. ISSN 2077-1444. Dostupné z: doi:10.3390/ rel14040429. S. 11. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d LIU, Zhongyu a Xia CHEN. Planchette writing (Fuji). In: Taoist Culture & Information Centre [online]. The Indiana University: The Indiana University, 2008 [cit. 2023-04-27]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20080212114938/http://www.eng.taoism.org.hk/religious-activities%26rituals/daoist-folk-customs/pg4-8-13.asp#txt (anglicky)
↑ DESPEUX, Catherine. Fuji. In: PREGADIO, Fabrizio, ed. The Encyclopedia of Taoism. New York: Routledge, 2008, s. 428-429. ISBN 978-0-7007-1200-7. S. 428. (anglicky)
↑ CHAO, Wei-pang. The Origin and Growth of the Fu Chi. Folklore Studies [online]. Nanzan University, 1942, 1, s. 9–27 [cit. 2023-04-27]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/3182924. S. 9–10. (anglicky)

[1] LI, Guoping. The Spirit-Writing Movement in the Chaozhou Region: Response to Modern Crises (1840–1949). Religion and Crisis in Late Imperial and Modern China [online]. 2023, 14(4), s. 1–13 [cit. 2023-04-27]. ISSN 2077-1444. Dostupné z: doi:10.3390/ rel14040429. S. 11. (anglicky)

[:0-2] LIU, Zhongyu a Xia CHEN. Planchette writing (Fuji). In: Taoist Culture & Information Centre [online]. The Indiana University: The Indiana University, 2008 [cit. 2023-04-27]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20080212114938/http://www.eng.taoism.org.hk/religious-activities%26rituals/daoist-folk-customs/pg4-8-13.asp#txt (anglicky)

[3] DESPEUX, Catherine. Fuji. In: PREGADIO, Fabrizio, ed. The Encyclopedia of Taoism. New York: Routledge, 2008, s. 428-429. ISBN 978-0-7007-1200-7. S. 428. (anglicky)

[4] CHAO, Wei-pang. The Origin and Growth of the Fu Chi. Folklore Studies [online]. Nanzan University, 1942, 1, s. 9–27 [cit. 2023-04-27]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/3182924. S. 9–10. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]