Françoise Xenakis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Françoise Xenakis
Rodné jméno Françoise Gargouil
Narození 27. září 1930
Blois
Úmrtí 12. února 2018 (ve věku 87 let)
Courbevoie
Povolání novinářka a spisovatelka
Významná díla Attends-moi
Ocenění Prix des libraires (1993)
Manžel(ka) Iannis Xenakis (1953–2001)
Děti Makhi Xenakis
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Françoise Xenakis (27. září 1930 Blois12. února 2018) byla francouzská spisovatelka a novinářka.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byla vdovou po hudebním skladateli Iannisovi Xenakisovi, za kterého se provdala v roce 1953. Jejich dcera Mâkhi Xenakis je malířka a sochařka.

Françoise Xenakis pracovala jako novinářka pro tisk i televizi (například Le Matin de Paris a Télématin na France 2) a taktéž napsala řadu románů. Byla prezidentkou výboru pro udělování literární ceny 30 millions d'amis.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 2009 – J'aurais dû épouser Marcel
  • 2006 – Danielle Mitterrand : la petite fille qui voulait être Antigone
  • 2002 – Regarde, nos chemins se sont fermés
  • 2001 – Maman, je veux pas être empereur
  • 1999 – Mouche-toi, Cléopâtre
  • 1999 – Chéri, tu viens pour la photo
  • 1995 – Désolée, mais ça ne se fait pas
  • 1993 – Attends-moi, Prix des libraires
  • 1992 – Le Temps usé
  • 1988 – La Vie exemplaire de Rita Capuchon
  • 1984 – Zut ! on a encore oublié Madame Freud
  • 1982 – La Natte coupée
  • 1978 – Elle lui dirait dans l'île
  • 1975 – L’écrivain ou La sixième roue du carrosse
  • 1974 – Moi, j'aime pas la mer
  • 1972 – Et alors les morts pleureront
  • 1971 – Écoute
  • 1970 – Aux lèvres pour que j'aie moins soif
  • 1965 – Des dimanches et des dimanches
  • 1963 – Le Petit Caillou

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Françoise Xenakis na francouzské Wikipedii.