Formula Student

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Soutěžní model týmu eForce z ČVUT

Formula Student je studentská soutěž v konstrukci závodních monopostů. Univerzitní týmy z celého světa navrhují, konstruují a testují závodní vozy formulového typu a později s nimi závodí na prestižních závodních okruzích po celém světě. Cílem je navrhnout a postavit reálný závodní monopost pro studentského jezdce. Týmy na závodech soutěží nejen v dynamických disciplínách, ale i ve statických.

Soutěž se řídí podle dvou typů pravidel FSG (Evropské) a FSAE (zbytek světa). Součástí závodů jsou i technické přejímky, kdy týmy musí prokázat, že monopost splňuje pravidla především ohledně bezpečnosti. Tyto přejímky se skládají z inspekce vozidla, Tilt test, Rain test, Brake test.

Soutěž byla založena roku 1981 v USA. První soutěž v Evropě se pak konala v roce 1998. Český tým eForce se pak do soutěže poprvé zapojil v roce 2012 s monopostem FSE.01, což byl také první monopost s elektrickým pohonem v České republice

„Jediné dvě inovativní formy motorsportu jsou Formule 1 a Formula Student.“ Ross Brown[zdroj?]

Kategorie[editovat | editovat zdroj]

Kategorie C - combustion[editovat | editovat zdroj]

Kategorie spalovacích vozů je nejstarší vznikla při založení soutěže. Podle nejnovějších FS Germany pravidel se s touto kategorií od roku 2023 nepočítá. V České republice je mnoho spalovacích týmu například CTU CarTech pod záštitou Fakulty Strojní ČVUT v Praze.

Kategorie E – electric[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2010 se závodů Formula Student účastní i formule s elektrickým pohonem. Vznikla pro ně samostatná kategorie a během posledních let zažila výrazný rozmach. Vytvoření této kategorie přispělo a stále přispívá k výraznému rozvoji technologie v oblasti baterií a elektrických pohonů a poskytuje podmínky pro vychování nejlepších konstruktérů, z nichž mnozí pak pokračují do stájí Formule 1, Formula E. Mnoho inovací používaných dnes v průmyslu i v motorsportu bylo vyvinuto právě konstruktéry vozidel Formule Student.

Typická elektrická formule této kategorie váží cca 180 kg bez pilota, disponuje výkonem pravidly omezeným na 80 kW a je navržená pro dojezd minimálně 22 km ostrým závodním tempem (délka nejdelší disciplíny závodů Formula Student).  Dnes už je běžné, že se používá pohon na více kol, ať už pohon zadních kol dvěma motory nebo pohon všech čtyř kol. Mechanický diferenciál se v pokročilých konstrukcích již nepoužívá a každý motor, potažmo kolo, jsou řízeny elektronicky. Nejlepší elektrické formule disponují celkovým točivým momentem přes 1000 Nm a dokáží zrychlit z 0 na 100 km za méně než 3 sekundy. Pro pohon se používají synchronní motory s permanentními magnety, k řízení se používají frekvenční měniče. Pro uchování energie se používají nejmodernější baterie na světovém trhu s vlastní řídící elektronikou.

Nejúspěšnějším týmem v České republice je tým eForce FEE Prague Formula pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Pod vedením v sezoně 2021/2022 kapitánem Tomášem Krejčím.

Kategorie DV - driverless[editovat | editovat zdroj]

Driverless kategorie vznikla v roce 2017,  oproti elektrické kategorii je driverless soutěž zaměřená na návrh autonomních systémů vozidla. Nejlepší týmy autonomní kategorie závodů Formula Student se svými výkony přibližují týmům ze spalovací a elektrické kategorie.

Monoposty autonomní kategorie se po trati pohybují s využitím sady senzorů na samotném vozidle. Jedná se především kamery, LiDAR a GPS.

Jediným českým týmem, který soutěží v kategorii Driverless je tým eForce Driverless pod vedením Daniela Štorce v sezoně 2021/2022. Tento tým již druhým rokem jezdí na závody po celé Evropě. Může se chlubit třetí pozicí na závodech FS Czech.

Disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Soutěž se skládá ze statických a dynamických disciplín. Dohromady lze získat 1000 bodů.

Statické disciplíny[editovat | editovat zdroj]

  • Engineering Design (150 bodů) - předmětem disciplíny je prezentace návrhu vozu a použitých konstrukčních řešení specialistům a špičkovým konstruktérům z oboru, kteří tvoří porotu. Posuzuje se technická vyspělost návrhu i inovace.
  • Cost and Manufacturing (100 bodů) - analýza finančních nákladů na výrobu prototypu a finanční udržitelnost fiktivní maloseriové výroby v počtu 1000 kusů.
  • Business Presentation (75 bodů) - prezentace vozidla a s ním spojených služeb fiktivnímu investorovi. Tým se snaží zaujmout investora a nabídnout nejrůznější služby spojené s provozem monopostu s cílem dosáhnout maximální atraktivity. Například tým nabízí pronájem vozu na jeden den nebo celý víkend, s různým stupněm zázemí, i s různými doplňkovými službami. Hodnotí se kreativita a propracovanost.

Dynamické disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Veškeré dynamické disciplíny se jezdí proti časomíře.

  • Skid Pad (75 bodů) - jízda na trati ve tvaru osmičky, kde se hodnotí nejrychlejší kolo v každém směru.
  • Acceleration (75 bodů) - testuje se zrychlení vozu na trati dlouhé 75 m s pevným startem.
  • Autocross (100 bodů) - jízda na technické trati, o délce zhruba 1 km.
  • Endurance (325 bodů) - vytrvalostní závod ověřující všechny systémy vozu při okruhovém závodě na 22 km s povinnou výměnou jezdců v polovině ujeté vzdálenosti.
  • Efficiency (100 bodů) - hodnotí se využití energie během závodu Endurance.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

  • Barrie, Ontario; v tomto závodu získal tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze eForce prvenství. Zvítězil ve všech 22 disciplínách závodu.[1]
  • Lincoln, Spojené státy americké; opět první místo týmu eForce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; vítězství ve 21 z 22 disciplín.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Formula Student na anglické Wikipedii.

  1. Barrie, Ontario – 4. den, den vítězství! [online]. https://eforce.cvut.cz/cs/, 2016-06-06 [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-09. 
  2. Elektrická formule z Prahy ovládla americké závody, jako jediná dojela. auto.idnes.cz [online]. 2016-06-23 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]