Fokker S.14 Machtrainer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fokker S.14 Machtrainer
Fokker S.14 (L-11)
Určení cvičný letoun
Výrobce N. V. Koninklijke Nederlandse Vliegtuigenfabriek Fokker
První let 19. května 1951
Uživatel Nizozemské královské letectvo
Vyrobeno kusů 21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fokker S.14 Machtrainer byl nizozemský celokovový jednomotorový proudový dvoumístný cvičný letoun.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývojové práce na Machtraineru byly ukončeny v roce 1949, kdy byl také na Pařížském aerosalonu vystaven jeho model. Stavba prototypu byla zahájena v roce 1950 v nově postaveném závodě na okraji letiště Schiphol. Prototyp S.14 (výr. č. 6298, K-1) byl zalétán 19. května 1951 zkušebním pilotem Gerbenem Sondermanem. Již při druhém letu ve stejný den se prototypu neotevřel podvozek a Sonderman byl nucen s letounem přistát na břicho. Po opravě a rekonstrukci systému zatahování podvozku pokračovaly testovací lety, od 15. června 1951 byl prototyp vystavován na XIX. aerosalónu v Paříži. Následně společnost Fokker obdržela objednávku od Koninklijke Luchtmacht na sérii dvaceti kusů S.14.

Realizace vojenské zakázky započala vzletem prvního sériového Machtraineru 15. května 1955 a splněna byla během následujícího roku. Sériové stroje obdržely výrobní čísla 7346 až 7365 a trupové označení L-1 až L-20.

Prototyp Machtraineru nebyl vojenskou správou převzat a sloužil u firmy Fokker jako experimentální a testovací. V roce 1953 byla jeho původní pohonná jednotka Rolls-Royce Derwent 9 s tahem 15,6 kN zaměněna za výkonnější motor Rolls-Royce Nene 3 o tahu 22,9 kN. S novou instalací motoru došlo také na rozšíření zadní části trupu, na přídi přibyla dlouhá trubice rychloměru. V říjnu 1960 byl předán organizaci National Lucht-en Ruimtevaart Laboratorium (Národní letecká a astronautická laboratoř) v Amsterdamu s civilní imatrikulací PH-XIV.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

prototyp letounu Fokker S.14 Machtrainer (PH-XIV), NLL, letiště Schiphol, Amsterdam, 28. 06. 1967

Nizozemské letectvo zařadilo Machtrainery do nového výcvikového systému na základnách v Twenthe, Ypenburgu, Gilze-Rijenu a Soesterbergu.

V roce 1955 byl stroj L-4 poslán na předvádění do USA v rámci vyjednávání licenční výroby u firmy Fairchild. Zde za jeho řízení usedl také pilot Chuck Yeager. Během jednoho z předváděcích letů 20. října nevybral podplukovník Sonderman vývrtku v malé výšce a v troskách stroje zahynul. Fairchild sice licenci zakoupil, ale k výrobě v USA nedošlo.

V roce 1959 se exemplář L-8 účastnil závodu „course Arch á Arc“ Londýn-Paříž s pilotem Jas Mollem. Určenou vzdálenost překonal za 61 minut 25 sekund, což stačilo na obsazení 23. místa v celkové klasifikaci.

Počátkem 60. let 20. století byly S.14 postupně vyřazovány ze služby. Poslední dva (L-17 a L-19) byly odepsány 29. března 1965 a 2. září bylo oficiálně zrušeno letové osvědčení typu. Letoun L-17 byl předán muzeu Aviodome na letišti Schiphol a letoun L-19 vojenskému muzeu na základně Soesterberg.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Fokker S.14 Machtrainer ve vojenském leteckém muzeu Soesterberg
  • Rozpětí: 12,00 m
  • Délka: 13,30 m
  • Výška: 4,70 m
  • Nosná plocha: 31,80 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3765 kg
  • Vzletová hmotnost: 5350 kg
  • Maximální rychlost v 7600 m: 730 km/h
  • Cestovní rychlost: 570 km/h
  • Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
  • Dostup: 11 200 m
  • Dolet: 965 km
  • Délka vzletu do výšky 15 m: 920 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]