Fasetová klasifikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

nebo-li multiaspektová kategorizace je multiplikativní způsob třídění, který umožňuje zařazení entity (objektu) do více tříd (kategorií) na rozdíl od redukcionistické taxonomie, kde entita náleží právě do jedné třídy (kategorie). Tento systém je v protikladu s taxonomiemi, které jsou enumerativní (vyčerpávající výčet), rigidní (pevné a neměnné) a redukcionistické (entita nemůže patřit víc než jedné třídě).

Fasetový přístup k organizaci znalostí se mezi odborníky diskutoval v průběhu celého 20. století. V praxi se ale fasetový princip jevil dlouho jako implementačně problematický - pro lineární fyzické uspořádání např. knih na regále a pro vizualizaci takto koncipovaného systému organizace znalostí byl těžko použitelný. V současném virtuálním síťovém prostředí webu jsou však vytvořeny technologické podmínky pro využití jeho předností.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Název f. klasifikace pochází z nepříliš zdařilého anglického překladu faceted classification, vhodnější překlad by byl víceaspektová kategorizace. Je to kategorizačný systém organizující pojmy do více kategorií (tříd) z různých aspektů (hledisek, faset) a syntetizující zápis pojmu kombinací názvů těchto kategorií. Jedná se o analyticko-syntetický kategorizačný systém, který umožňuje zatřídění komplexních pojmů. Při obsahové analýze pojmu se definují jednotlivá hlediska (témata) a jejich podstatné charakteristiky.

Faseta je generická hierarchie tříd (pojmů, kategorií). Pojmy jsou definovány prostřednictvím nejbližšího nadřazeného pojmu a druhových specifik (vlastností a vztahů). Na nejvyšší úrovni jsou definovány axiomaticky. Použití více faset umožňuje víceaspektové členění. Příkladem běžně používaných aspektů obecného účelu jsou například čas, místo a forma.[2]

Dvojtečkové třídění navržené Shiyali Ramamritou Ranganathanem je příkladem f. klasifikace použité pro potřeby knihoven. Zřejmě nejvýznamnější příklad vyžití f. klasifikace je fasetový navigační systém, který umožňuje uživateli postupovat v hierarchii tříd od vyšší do nižší a zároveň při tom je možné, aby uživatel určil pořadí v jakém volí (prochází) nižší třídy (podkategorie).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Pro organizaci informací existují dva základní typy kategorizace: enumerativní a multiaspektové (fasetové).

Enumerativní kategorizace obsahuje vyčerpávající soubor záznamů pro všechny pojmy.[3]

Multiaspektová f. klasifikace používá soubor sémanticky soudržných aspektů (hledisek), které jsou kombinovány podle potřeby tak, aby se vytvořil komplexní pojem. Tímto způsobem f. klasifikace není omezena na již definované pojmy. To dělá f. klasifikaci nejen flexibilní, ale umožňuje také komplexněji zatřídit entity.[4] Aspekty jsou stanoveny tak, aby reprezentovali „jasně definované, vzájemně se vylučující a kolektivně vyčerpávající aspekty pojmu. Předpokladem je, že jakákoliv entita nebo třída může být analyzována podle jednotlivých témat (tj. hledisek, vlastností nebo charakteristik).“[5] Existuje jen málo čistě f. klasifikací. Prvním z nich je dvojtečkové třídění obecné kategorizace znalostí pro knihovny S. R. Ranganathana. Některé další f. klasifikace jsou specifické pro speciální témata, jako je Slovník umění a architektury a f. klasifikace témat bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které vytvořil D. J. Foskett pro Mezinárodní organizaci práce.[6]

Většina knihovnických systémů kombinuje enumerativní a multiaspektové kategorizační přístupy. Deweyův desetinný systém, systém Knihovny Kongresu, a Mezinárodní desetinné třídění, všechny jmenované používají enumerativní kategorizačný systém a v některých místech zavádějí více aspektů. Povolené aspekty se různí podle oblasti předmětu. Tyto aspekty se zaznamenávají jako tabulky, které představují opakující se typy dělení v rámci oblasti předmětu. Obecné aspekty mohou být použity všude tam kde je to vhodné, jako např. geografické členění tématu. Ostatní tabulky aspektů se vztahují pouze na konkrétní oblasti. Aspekty tak lze kombinovat, aby vznikl komplexní odkaz na pojem.[2]

F. klasifikace vykazuje mnoho stejných problémů jako ostatní kategorizace založené na hierarchii. Některé pojmy by mohly patřit do více než jednoho hlediska, takže jejich umístění v kategorii se může zdát být pro libovolné. To také smeřuje ke komplexnímu záznamu, protože každý aspekt musí být rozlišitelný jako záznam.

Vyhledávání[editovat | editovat zdroj]

Vyhledávání v systémech s f. klasifikací umožňuje uživateli procházet informace po více cestách odpovídající různým hlediskám uspořádání. To kontrastuje s taxonomiemi, ve kterém hierarchie kategorií jsou pevná a neměnná. Je také možné použít různé aspekty k filtrování vyhledávání a tím dosáhnout snadnější nalezení požadovaných výsledků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČEROVÁ, Helena. Ontologie organizace znalostí, str.82 [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  2. a b CHAN, LOIS MAI. Cataloging and classification : an introduction. 3rd ed. vyd. Lanham, Md.: Scarecrow Press xix, 580 pages s. ISBN 9780810859449, ISBN 9780810860001. OCLC 124031949 
  3. CHAN, LOIS MAI. Library of Congress subject headings : principles and application. Fourth edition. vyd. Westport, Conn.: [s.n.] 549 s. ISBN 1591581540, ISBN 9781591581543. OCLC 57373683 S. xvi. 
  4. SVENONIUS, ELAINE. The intellectual foundation of information organization. Cambridge, Mass.: MIT Press 1 online resource (xiv, 255 pages) s. ISBN 9780262284615, ISBN 0262284618. OCLC 45728199 
  5. MIKSA, Shawne D. Introduction to Cataloging and Classification. Cataloging & Classification Quarterly. 2017-06-02, roč. 55, čís. 5, s. 323–327. Dostupné online [cit. 2019-04-12]. ISSN 0163-9374. DOI:10.1080/01639374.2017.1321077. 
  6. Machine Tools - Occupational Safety and Health. Berlin, Boston: DE GRUYTER SAUR Dostupné online. ISBN 9783110917857.