Ernst T. Krebs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst T. Krebs
Narození17. května 1911
Carson City
Úmrtí8. září 1996 (ve věku 85 let)
Povoláníbiochemik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ernst Theodore Krebs ml. (17. května 19118. září 1996) byl americký biochemik. Je známý tím, že podporoval různé látky pro alternativní léčbu rakoviny. Nejznámější je asi amygdalin (nesprávně vitamin B17), který je v lékové formě nazýván také Laetril. Jeho tvrzení nejsou podpořena vědeckými důkazy a proto jsou považována mnoha lidmi za šarlatánství.

Život[editovat | editovat zdroj]

E. T. Krebs se narodil 17. května 1911 v Nevadě. Jeho otec Ernst Theodor Krebs st. (1876–1970) byl lékař, jehož léčebné teorie byly později považovány za podvodné. E.T. Krebs ml. studoval na Hahnemann Medical College, ale nedokončil ji. Poté studoval ještě na mnoha vysokých školách v několika státech, ale na žádné nedostal vědecký titul. Dosáhl pouze titulu Bachelor of Arts, což znamená bakalář umění. Dostal jeden čestný doktorát dnes už zaniklé Christian College v Tusle. Zemřel ve svém domě v San Franciscu v roce 1996.

Není příbuzný s Hansem Adolfem Krebsem, objevitelem Krebsova cyklu.

Práce[editovat | editovat zdroj]

Teorie rakoviny[editovat | editovat zdroj]

Oživil teorii rakoviny, kterou popsal a propagoval v roce 1902 Dr. John Beard. Rakovina podle něj vznikala z buněk zvaných trofoblasty, jedná se tedy o tzv. trofoblastovou teorii. Rakovina podle E. T. Krebse je druh přílišného hojení, ve které tělo produkuje trofoblasty v rámci pokusů překonat specifické poškození či stárnutí normální tkáně. Tyto trofoblasty jsou chráněny elektrostaticky nabitým pláštěm bílkovinné povahy, tzn. odolávají bílým krvinkám. Začnou se tedy nekontrolovaně množit a to je počátkem rakoviny.[1] Pozn. Trofoblasty se v těle vyskytují při graviditě (těhotenství), ale v tomto případě rakovinu nezpůsobují, protože existují přirozené kontrolní síly.

Pangamová kyselina[editovat | editovat zdroj]

Pangamová kyselina (pangamin, D-glukonodimetylaminoacetát) je chemická sloučenina izolovaná z jader meruněk, která je také nazývána vitamin B15, přestože nemá charakter vitaminu. E. T. Krebs spolu se svým otcem tvrdil, že má dalekosáhlé léčebné účinky a že je důležitou složkou potravy. Tyto účinky ale nebyly nikdy vědecky prokázány, tato sloučenina nemá podle moderních biochemických poznatků žádnou fyziologickou úlohu.[2]

Amygdalin[editovat | editovat zdroj]

Chemický vzorec amygdalinu (vitaminu B17)
Podrobnější informace naleznete v článku amygdalin.

Amygdalin je přírodní glykosid vyskytující se např. v mandlích. Jeho jméno pochází z vědeckého rodového jména pro mandloň (Amygdalus). Obsažena je i v dalších rostlinách jako slivoň americká, meruňka obecnástřemcha pozdní. Ernst T. Krebs amygdalin poprvé prezentoval jako údajný vitamín B17 a přisuzoval mu schopnost léčit rakovinu, ale publikované studie[3][4][5] neprokázaly, že v tomto ohledu je amygdalin přínosný. Griffin ve své knize Svět bez rakoviny: příběh vitaminu B17 přesto obhajuje údajné účinky amygdalinu a kritizuje americké výzkumy a americké instituce zabývající se léčbou rakoviny.[6] Podle Dr. Lestera M. Crawforda z FDA účinnost amygdalinu nebyla nikdy prokázána a poskytuje nanejvýše falešnou naději. Někteří odborníci považují vydávání amygdalinu za údajný lék proti rakovině za rozšířený příklad šarlatánství v medicíně.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRIFFIN, G. Svět bez rakoviny: příběh vitaminu B17. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, s. 77-88. ISBN 9788020425171.
  2. HERBERT, V. Pangamic acid ("vitamin B15"). Am J Clin Nutr [online]. 1979, vol. 32, no. 7, s. 1534-40, dostupné také z <http://www.ajcn.org/content/32/7/1534.long>. ISSN 0002-9165.
  3. Ellison NM, Byar DP, Newell GR (September 1978). "Special report on Laetrile: the NCI Laetrile Review. Results of the National Cancer Institute's retrospective Laetrile analysis". N. Engl. J. Med. 299 (10): 549–52. PMID 683212.
  4. Moertel CG, Ames MM, Kovach JS, Moyer TP, Rubin JR, Tinker JH (February 1981). "A pharmacologic and toxicological study of amygdalin". JAMA 245 (6): 591–4. doi:10.1001/jama.245.6.591. PMID 7005480.
  5. Moertel CG, Fleming TR, Rubin J, et al. (January 1982). "A clinical trial of amygdalin (Laetrile) in the treatment of human cancer". N. Engl. J. Med. 306 (4): 201–6. doi:10.1007/s00520-006-0168-9. PMID 7033783. online[nedostupný zdroj]
  6. GRIFFIN, G.: Svět bez rakoviny: příběh vitaminu B17. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 378 s. ISBN 978-802-0425-171.
  7. Meruňková jádra vás můžou i otrávit. Nepodlehněte šarlatánům

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]