Epidemie améby v Ústí nad Labem

Epidemie Naeglerie fowleri
Typ	epidemie
Období	1963–1965
jednobuněčný prvok	Naegleria fowleri
Nemoc	Primární amébiodní meningoencefalitida (PAM)
Geografie
Země původu	Československo; Ústí nad Labem
Rozšíření	Československo
Následky
Nakažení	16
Úmrtí	16
Zotavení	0
Opatření	Uzavření bazénu a následně jeho rekonstrukce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Epidemie améby v Ústí nad Labem byla epidemie fakultativního parazitu Naegleria fowleri, který způsobuje smrtelnou nemoc tzv. primární amébovou meningoencefalitidu. Došlo k ní v plaveckém bazénu Vrbenského lázní v Ústí nad Labem mezi lety 1963 a 1965. Epidemie si vyžádala 16 obětí, čímž se řadí mezi největší epidemie parazitické Naegleria fowleri na světě.

Prvok Naegleria fowleri se do těla dostává skrz nosní dutinu v důsledku potápění ve stojatých, málo čistých vodách. Z dutiny nosní se poté dostává do mozku, kde se množí a fagocytují mozkové buňky, čímž způsobuje jejich poškození. Nákaza je z 98 % smrtelná. Nakažený umírá do 5 až 10 dnů. Hlavními příznaky jsou prudké bolesti hlavy, nevolnost, horečky, zvracení a křeče. Prvoku je tak někdy přezdíváno mozkožravá améba.

Průběh epidemie

První případ se objevil 9. srpna 1962 u dvanáctiletého chlapce z Ústní nad Labem, který skončil v nemocnici po neobvyklých příznacích, tentýž den v nemocnici zemřel. Příčinou smrti byl podle lékařů hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Nicméně mikrobiologové a další specialisté, kteří byli k případu přizváni, nenalezli v organismu pacienta bakterie, které by se v takových případech daly očekávat. O dva týdny později zemřela na stejné onemocnění patnáctiletá dívka z Ústí nad Labem. Začátkem září roku 1962 byl další obětí šestnáctiletý chlapec ze Středočeského kraje. Na přelomu června a července 1963 zemřelo během dvou týdnů dalších šest mladých lidí, většinou ve věku osmi do osmnácti let, mezi nimi byla také pětadvacetiletá instruktorka plavání. Ačkoliv průběh nemoci byl u pacientů velice rychlý a 100% smrtelný, dokázalo se vystopovat hlavní ohnisko nákazy, jelikož všechny oběti před onemocněním navštívily plavecký bazén v ústeckých Lázních dr. Vrbenského. Lázně se po objevu ihned uzavřely. Avšak během uzavření nebyl hygieniky nalezen žádný podezřelý mikrobiom, a tak byly lázně, s důkladným pročištěním, po pár měsících znova otevřeny.

Na přelomu října a listopadu roku 1964 se během týdne objevilo dalších pět úmrtí spojených s lázněmi Vrbenského. Nejmladší dívce bylo deset let, nejstarší ženě dvacet. Lázně přešly z vodárensky upravované vody z Labe na vodovodní zdroj. Zavedla se přísná opatření. Navzdory všemu však začátkem října 1965 zemřeli na nákazu další dva mladiství. Lázně byly opět ihned uzavřeny a následně prošly rozsáhlou modernizací, po které už nedošlo k žádnému úmrtí ani nákaze.

Identifikace nákazy

Koncem roku 1967 nastal průlom, při kterém mladý parazitolog Lubor Červa dokázal najít původce smrtelné infekce a její následnou epidemii v lázních. Lubor Červa dopěl k názoru, že za vznik infekce by se mohly považovat améby rodu Hartmannella nebo Acanthamoeba, které podle odborné literatury měly za sebou další tři případy úmrtí po koupání ve volné přírodě. K rozeznání nákazy poté pomohly i fixované vzorky z tkání mozku a míchy z obětí epidemie. Následné pokusy naznačily, že améby způsobující infekci mozku, se do těla obětí mohly dostat podél čichových nervů při prudkém ponoření hlavy pod hladinu, čili například při skoku.

Nálezy améb v plaveckých bazénech se sice staly běžnou záležitostí, ale nikdy nebyly kultivovány patogenní druhy a kmeny, které jsou nebezpečné pro lidský organismus. To se změnilo až v prosinci 1977, kdy byl náhle zachycen virulentní kmen améb. Bazén byl okamžitě uzavřen a v únoru následujícího roku vypuštěn. Rezervoár patogenních améb se podařilo odhalit v dutinách čelní stěny bazénu.

Následky

Ačkoliv jsou už trvale sledovány úmrtí na Naegleria fowleri ve stojatých přírodních vodách, ještě nikdy po celém světě nedosahovaly tak velikých rozměrů, jako tomu bylo u epidemie v Ústní nad Labem ve Vrbenského lázních.

V důsledku nebezpečnosti byl roku 2023 českými parazitology a medicinálními chemiky vyvinut úspěšný lék proti smrtelné amébě (PAM). Spolu s vývinem léku na PAME objevili čeští vědci další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.