EMA (elektromobil)
EMA (zkratka z elektrický městský automobil) byl projekt elektromobilů vyvíjených v Československu od roku 1968 přibližně do druhé poloviny sedmdesátých let 20. století.
EMA 1[editovat | editovat zdroj]
| EMA 1 | |
|---|---|
 | |
| Vyrobeno | 2 kusy |
| Designér | Milan Pařenica |
| Druh pohonu | Elektrický |
| Koncepce pohonu | Pohon zadních kol, dva motory |
| Technické údaje | |
| Délka | 2240 mm |
| Šířka | 1600 mm |
| Výška | 1400 mm |
| Rozvor | 1500 mm |
| Rozchod | 1230 mm |
| Světlá výška | 100 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 860 kg |
| Počet míst | 2 dospělí + 2 děti |
| Maximální rychlost | 50 km/h |
| Kapacita akumulátoru | 88 Ah |
| Dojezd | 30–50 km |
| Motor | |
| Výkon | 2 x 2 kW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj elektromobilu určeného pro městský provoz začal v roce 1968 ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých v Brně ve spolupráci s katedrou motorových vozidel VUT. První funkční vzorek s provizorní karoserií bez dveří, který měl ověřit navržený pohon a jízdní vlastnosti, byl sestrojen v roce 1969. Druhý funkční vzorek, který již zahrnoval plnohodnotnou karoserii, byl dokončen v roce 1970.[1][2]
Elektromobil byl poháněn dvěma stejnosměrnými elektromotory. Každý elektromotor o výkonu 2 kW poháněl jedno kolo zadní nápravy přes stálý převod 1:6,8. Elektromotory byly napájeny olověnými akumulátory o napětí 96 V s kapacitou 88 Ah přes tyristorový pulzní regulátor. Akumulátory o hmotnosti 284 kg byly umístěny pod předními sedadly. Celková hmotnost vozidla byla 860 kg. Maximální rychlost byla 50 km/h, zrychlení z 0 na 40 km/h 11 s a dojezd 30–50 km. Brzdový systém sestával z kapalinových bubnových brzd na každém kole. Zadní bubnové brzdy sloužily také jako mechanická parkovací brzda. Elektromotory na zadní nápravě, které poháněly vozidlo, byly určeny rovněž k brždění, při kterém dobíjely akumulátory rekuperací. Kola byla uložena nezávisle na klikových polonápravách s vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči s pryžovými dorazy. Třídveřová karoserie byla samonosná ocelová. Bočni dveře u řidiče a spolujezdce se otevíraly proti směru jízdy, zadní dveře zavazadlového prostoru se vyklápěly vzhůru.[1][3]
V roce 1976 byl druhý funkční vzorek EMA 1 předán do Technického muzea v Brně.[4]
EMA 2[editovat | editovat zdroj]
| EMA 2 | |
|---|---|
 | |
| Druh pohonu | Elektrický |
| Koncepce pohonu | Pohon předních kol |
| Technické údaje | |
| Délka | 4425 mm [p 1] 4430 mm [p 2][p 3] |
| Šířka | 1850 mm [p 1] 1900 mm [p 2][p 3] |
| Výška | 1820 mm [p 1] 2515 mm [p 2][p 3] |
| Pohotovostní hmotnost | 2100 kg [p 1] 1490 kg [p 2] 1580 kg [p 3] |
| Užitečná hmotnost | 1000 kg [p 1] 900 kg [p 2] |
| Počet míst | 2 [p 1][p 2] 2+8 [p 3] |
| Maximální rychlost | 40 km/h [p 1] 65 km/h [p 2][p 3] |
| Kapacita akumulátoru | 300 Ah |
| Dojezd | 50 km [p 1] 60–100 km [p 2][p 3] |
| Motor | |
| Výkon | 16,5 kW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve spolupráci Výzkumného ústavu elektrických strojů točivých v Brně s katedrou motorových vozidel VUT vznikl v roce 1971 funkční vzorek tzv. rozvážkového elektromobilu EMA 2 o nosnosti 1000 kg. Základem elektromobilu EMA 2 byly komponenty východoněmeckého dodávkového automobilu Barkas B1000 ve valníkovém provedení (nápravy, převodovka s využitím pouze prvního a druhého rychlostního stupně a zpátečky, rozvodovka, přední část rámu s ovládáním, kabina řidiče). Stejnosměrný elektromotor s tyristorovou pulzní regulací, napájený olověnými akumulátory o napětí 96 V s kapacitou 300 Ah, poháněl přes převodovku a rozvodovku přední nápravu. Akumulátory byly umístěny ve dvou blocích po obou stranách vozidla mezi nápravami pod valníkovou ložnou plochou. Pohotovostní hmotnost vozidla byla 2100 kg, maximální rychlost 40 km/h a dojezd 50 km.[6]
V letech 1974–1975 vznikly další dvě varianty EMA 2 — skříňová dodávka a mikrobus. Oba vozy měly laminátovou karoserii a elektromotor poháněl přední nápravu přes stálý převod. Rychlost se zvýšila na 65 km/h a dojezd na 60–100 km. Mikrobus mohl převážet kromě řidiče a spolujezdce 8 pasažérů.[7][8][9]
Dalším vývojem a výrobou bylo v rámci RVHP direktivně pověřeno Bulharsko, kde však nebyly žádné zkušenosti a projekt byl ukončen.[10][11] Prototyp mikrobusu EMA 2 byl umístěn do depozitáře Technického muzea v Brně.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ŠEDA, Bohumil. EMA se představuje. Svět motorů. 1970-06-12, roč. 24, čís. 24, s. 7. Dostupné online [cit. 2021-11-17].
- ↑ KLAUZ, Milan. EMA1 – elektrický vůz z Československa. DPS Elektronika od A do Z [online]. CADware [cit. 2021-11-17]. Čís. 4/2016. Dostupné online. ISSN 1805-5044.
- ↑ DUSIL, Tomáš. EMA 1: Toto je první československý elektromobil. Jak vznikl, jezdil a kde je dnes k vidění?. Auto.cz [online]. Czech News Center, 2017-03-09 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ HORČÍK, Jan. První český elektromobil sestrojili v Brně. HYBRID.CZ [online]. 2011-06-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. ISSN 1802-5323.
- ↑ Nadšenci chcú oživiť elektromobil EMA2, pomôcť môžete aj Vy!. Mojelektromobil.sk [online]. 2020-03-16 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠEDA, Bohumil; KOVAŘÍK, Jaroslav. Československý rozvážkový elektromobil EMA 2. Svět motorů. 1971-10-01, roč. 25, čís. 39, s. 8–9. Dostupné online [cit. 2021-11-17].
- ↑ MUSILOVÁ, E. Československý rozvážkový elektromobil EMA 2. Svět motorů. 1976, roč. 30, čís. 18, s. 2–4, 22. Dostupné online [cit. 2021-11-17].
- ↑ DRAGOUN, Aleš. Barkas B 1000: Dvoudobý východoněmecký dělník se vyráběl třicet let. Auto.cz [online]. Czech News Center, 2021-06-26 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Městský rozvážkový vůz - EMA 2 [online]. 2011-07-03 [cit. 2021-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-17.
- ↑ Tuzemský elektromobil EMA předběhl dobu o desítky let [online]. 2018-12-14 [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ PECÁK, Radek. Před čtyřiceti lety vznikal první československý elektromobil. Překvapivě v Brně. deník.cz [online]. 2019-07-23 [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Přehlídka automobilové techniky v depozitáři TMB [online]. 2018-04-30 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu EMA na Wikimedia Commons - Česká televize – První byla EMA
- EMA 1: Toto je první československý elektromobil. Jak vznikl, jezdil a kde je dnes k vidění?
- EMA1 – elektrický vůz z Československa
- První „moderní“ elektromobil české výroby Ema 1 existoval již před 45 lety – video
- Tuzemský elektromobil EMA předběhl dobu o desítky let
- První československý elektromobil? Má 51 let
- Elektromobily, které neznáte: EMA 1
- EMA: český elektromobil, kterému nebylo přáno předběhnout dobu
- Znáte první československý vůz EMA 1? Víme, jak vznikl a kde ho můžete vidět
- První český elektromobil sestrojili v Brně
- EMA 1: Vzpomínáme na první československý elektromobil
- EMA 2 – elektromobil na bázi Barkase B1000 Archivováno 17. 11. 2021 na Wayback Machine.
- Městský rozvážkový vůz - EMA 2 Archivováno 17. 11. 2021 na Wayback Machine.
- Barkas B 1000: Dvoudobý východoněmecký dělník se vyráběl třicet let
- (slovensky) Pred 50 rokmi vznikol česko-slovenský elektromobil EMA 1
- (slovensky) Projekt EMA 2
- (slovensky) Nadšenci chcú oživiť elektromobil EMA2, pomôcť môžete aj Vy!
